V prvním listu do Korintu apoštol Pavel napsal, že za nás byl obětován velikonoční Beránek – Kristus (1Kor 5,7). Odkud to vzal? Jan hned na začátku svého evangelia prozradil, že totéž o Ježíši řekl Jochanan známý jako Jan Křtitel (doslova: ponořující). Když se ho na Ježíše ptali, řekl že: 1) Ježíš je větší než on; 2) Ježíš přichází za ním a Jan mu připravuje cestu tím, že volá lid k pokání a křtí na odpuštění hříchů; 3) Ježíš má být zjeven Izraeli; 4) byl dříve než on; 5) Ježíš je Beránek Boží, který snímá hřích světa (1,29; 1,36); 6) viděl, jak na Ježíše sestupuje Duch jako holubice a zůstává na něm; 7) Ježíš je syn Boží, který křtí Božím duchem.
Beránek; J. Zelenka, CC-BY-SA-4.0
Jan zažil při ponořování pernou chvíli, když k němu Ježíš přišel a chtěl, aby ho pokřtil. Snažil se to odmítnout s tím, že by spíš měl být on sám pokřtěn od Ježíše. Věděl, že Ježíš nepotřebuje křest, aby mu byly odpuštěny hříchy, protože žádné neměl. Svolil teprve, když mu Ježíš řekl, že je to zapotřebí, aby „naplnili veškerou spravedlnost“ (Matouš, 3,15). Co tím chtěl říct? Pro mnohé to byla dlouho záhada. Vysvětluje to Jonathan Cahn v knize The Book of Mysteries. Dá se přeložit jako Kniha záhad nebo Kniha tajemství.
Záhadou bylo už to, jak se mohl Jan narodit, když jeho matka Alžběta byla stará a neplodná. Když její muž Zachariáš sloužil v chrámu a anděl mu tam sdělil, že bude mít syna, tak mu to nevěřil. Proto oněměl na tak dlouho, než se ten syn narodil (Lukáš, 1. kapitola). Oba Janovi rodiče pocházeli z kněžského rodu odvozeného od Mojžíšova bratra Árona, jehož potomci měli jako jediní dědičné právo sloužit ve svatyni. Jan Křtitel byl proto také členem kněžského rodu. Někteří dokonce tvrdí, že pás, kterým byl Jan přepásán, původně patřil Eliášovi; že mu ho svěřil otec, který ho získal v chrámu. Tomu by odpovídalo i to, že v některých hebrejských rukopisech Matouše Šem Tova se píše, že měl Jan na sobě černý pás (=svědčící o jeho stáří).
Jedním z úkolů kněží bylo posoudit, zda zvířata přinášená do chrámu jako oběti splňují předepsané parametry. Beránek přinášený jako pesachová (=velikonoční) oběť musel být roční a bez vady. Proto i Jan v roli kněze posoudil pesachového beránka Ježíše a prohlásil ho za vhodného k té poslední a naprosto dostatečné pesachové oběti, po níž už žádní další beránci nemuseli být kvůli lidským hříchům obětováni. Ježíš se narodil v Betlémě, v jehož okolí se chovali beránci pro chrámové oběti..
V Talmudu, Joma 39, se píše, že čtyřicet let předtím, než byl zničen chrám (roku 70 n.l.) se stalo, že karmínový provaz, který po přinesení předepsané oběti dosud vždy zbělel na znamení, že hříchy jsou odpuštěny, zůstával karmínově červený. Žádných obětních zvířat už nebylo zapotřebí.
Ježíš byl z rodu Davida, tedy z rodu královského; přišel do světa jako král Izraele. Pavel v knize Židům šestkrát napsal, že Ježíš byl veleknězem podle řádu Melchisedechova. Jméno Melchisedech je složeno ze slova MELCHI a ZEDEK, tedy „spravedlivý král“ či „královský kněz“. Melchisedech, král Šálemu, kněz Boha nejvyššího, který Abrahamovi požehnal a jemuž dal Abraham desátky, žil ještě před dáním zákona, tedy před zavedením kněžství. Jan předal Ježíši své kněžské posvěcení a tím se naplnila zmíněná spravedlnost - ZEDEK.
Je pozoruhodné, že i současná genetika zná výjimečnost židovských kněží - kohenů. Jejich typické znaky na chromozomu Y, které se předávají z otce na syna, se dochovaly dodnes.
Zdroje:
- Behar D.M., Saag L., Karmin M., Gover M.G., Wexler J.D., Sanchez L.F., Greenspan E., Kushniarevich A., Davydenko O., Sahakyan H., Lepiskoposyan L., Boattini A., Sarno S., Pagani L., Carmi S., Tzur S., Metspalu E., Bormans C., Skorecki K., Metspalu M., Rootsi S., Villems R. 2017. The genetic variation in the R1a clade among the Ashkenazi Levites’ Y chromosome. Scientific Reports 7: 14969. https://doi.org/10.1038/s41598-017-14761
- Cahn J. 2016. The book of mysteries. FrontLine, Charisma Media, Florida, USA. ISBN 978-1-62998-941-9
- Hammer M.F., Behar D.M., Karafet T.M., Mendez F.L., Hallmark B., Erez T., Zhivotovski L.A., Rosset S., Skorecki K. 2009. Extended Y chromosome haplotypes resolve multiple and unique lineages of the Jewish priesthood. Human Genetics 126: 707–717. https://doi.org/10.1007/s00439-009-0727-5
- Skorecki K., Selig S., Blazer S., Bradman R., Bradman N., Waburton P.J., Ismajlowicz M., Hammer M.F. 1997. Y chromosomes of Jewish priests. Nature 385: 32 https://doi.org/10.1038/385032a0
