Stejně jako se naplnila biblická proroctví o zkáze Babylóna, naplnila se i biblická proroctví o zkáze Ninive. A zřejmě neexistuje lepší archeologické potvrzení biblických textů než na objevech v Ninive. Pahorky, v nichž byl po staletí pohřben Babylón, začal zkoumat až v roce 1811 zaměstnanec Východoindické společnosti, polyglot Claudius J. Rich, jehož první Zpráva o babylónských ruinách vyšla od roku 1813 v několika vydáních.
Sir A.H.Layard, Rekonstrukce haly asyrského paláce v Ninive, 1853. CC-BY-SA-PD-old
Rich se začal zajímat i o pahorky skrývající zříceniny biblického města Ninive na východním břehu řeky Tigris naproti Mosulu. Sesbíral hliněné tabulky a pečetě, které se po jeho předčasném úmrtí, na choleru ve věku 34 let, dostaly do Britského muzea. Jeho deníky vydala v roce 1836 jeho vdova pod názvem Vyprávění o pobytu v Kurdistánu. To byla první zpráva o Ninive, která se dostala do západní Evropy, kde vzbudila velký zájem o další poznatky a archeologické nálezy, protože o Ninive četli lidé v Bibli, jejíž věrohodnost mnozí popírali.
Díky tomu získal Paul Emile Botta podporu, aby mohl pokračovat ve vykopávkách severně od Ninive v Chorsábádu, kde vykopal palác asyrského krále Sargona, který byl do té doby také známý jen z Biblické knihy Izajáš (20,1). Své nálezy – téměř pětimetrové sochy okřídlených býků, desky s reliéfy a nápisy v klínovém písmu posílal Botta po řece Tigris do Paříže.
Angličan Austen Henry Layard byl dalším, kdo s britskou diplomatickou podporou a pomocí tureckého sultána začal s vykopávkami v Asýrii, nejprve na pahorku Nimrud jižně od Ninive, kde nalezl místnosti obložené kamennými deskami s reliéfy, nápisy v klínovém písmu, kovové předměty či řezby ze slonoviny. Tyto nálezy sepsal do knihy Ninive a jeho památky (1849). Pak ale začal s vykopávkami v samotném Ninive, kde nalezl asi tři kilometry kamenných desek s reliéfy, jež pokrývaly zdi z cihel. Patřily k paláci krále Sancheríba (vládl 705 až 681 př. n.l.), o němž píše Bible v 36. kapitole Izajáše, v 18. a 19. kapitole 2. knihy Královské a v 32. kapitole 2. knihy Paralipomenon.
2Kr 18,13-14 říká, že ve 14. roce vlády judského krále Chizkijáše se Sancheríb zmocnil všech opevněných judských měst a Chizkijáš mu poslal poselství do Lakíše, odkud se chystal táhnout na Jeruzalém. Sancheríb poslal v roce 701 př. n.l. k Jeruzalému vojsko a obrátil se přes své posly přímo na lid a vybízel ho, aby neposlouchal svého krále, který ho vedl ke spoléhání na pomoc od Stvořitele, ale aby přijal Sancheríbovu nabídku na přesídlení do jiné země. Sancheríb tvrdil, že ho tak vede jeho bůh a že izraelský bůh nemá moc je zachránit. Chizkijáš volal ke Stvořiteli a prorok Izajáš byl k Chizkijášovi poslán, aby mu sdělil, že Sancheríb Jeruzalém nedobyde, ale vrátí se domů a padne tam mečem. Odešel poté, co anděl Jehovah pobil během noci v asyrském táboře 185 tisíc vojáků (2Kr 19,35).
Kresba dobývání Lakíše na reliéfu Sancheríbova paláce v Ninive. WellcomeImageM0004432, CC-BY-SA-4.0
V Sancheríbově paláci odkrytém v Ninive směřuje hlavní přístupová hala do místnosti, na jejíž čelní stěně byl vyobrazen výjev z dobývání tehdy druhého po Jeruzalému nejvýznamnějšího izraelského města Lachíše, pomocí ramp za osobního dozoru Sancheríba, který pak rozhodoval o zajatcích, které mu předváděli. Lakíš byl v tomto tažení posledním ze 46 dobytých měst. Jeruzalém na jeho seznamu není. To, co píše Bible, potvrzují i klínové nápisy na reliéfních deskách s těmito výjevy. Celé tažení Sancheríb vylíčil a nechal zapsat klínovým písmem na šestiboký keramický hranol, který nalezl Taylor v troskách Nebi Junis, jednom ze dvou pahorků Ninive, kde má být podle tradice Jonášův hrob. Tyto nálezy jsou v Britském muzeu v Londýně.
Odvádění zajatců a válečné kořisti z Lachíše na reliéfu Sancheríbova paláce v Ninive. Zunkir, CC-BY-SA-4.0
Přestože králové své počiny a vítězství zpravidla přikrašlovali, text na hranolu se s biblickou zprávou pozoruhodně shoduje hned v několika bodech:
- Chizkijáš odmítl Sancheríbovu nadvládu a platit mu daně
- Sancheríb proti němu vytáhl a zmocnil se všech opevněných judských měst kromě Jeruzaléma; na hranolu Sancheríb píše, že „zavřel Chizkijáše v Jeruzalémě jako ptáka v kleci“
- na hranolu i v 2Kr 18,21 Sancheríb tvrdil, že Chizkijáš spoléhal na pomoc z Egypta
- Sancheríb dle svých slov dostal 30 talentů zlata a 800 talentů stříbra a dle 2Kr 18,14 měl Chizkijáš od Sancheríba stanovenou daň 30 talentů zlata a 300 talentů stříbra.
V izraelském Lakíši odkryly vykopávky násep z velké hromady kamenů, který před hradbami navršili Sancheríbovi vojáci, aby mohli město dobýt. Jejich váha se odhaduje na 19 tisíc tun. V náspu byly nalezeny železné hroty oštěpů, kamenné koule a další předměty. Byly nalezeny důkazy o vypálení města i masový hrob s pozůstatky asi 1500 lidí, kteří při tomto boji padli.
Násep navršený vojskem asyrského krále Sancheríba při dobývání Lachíše. Wilson44691, CC-BY-SA-3.0
Palác posledního významného panovníka Ninive Ašurbanipala (vládl 669-627 př. n.l.) objevil Rassam. Na Ašurbanipalovových reliéfech jsou výjevy z jeho bitev, lovu lvů i hostin.
Lev z Ašurbanipalova reliéfu v jeho paláci odkrytém v Ninive, z 645 př.n.l. C.Raddato, CC-BY-SA-2.0
Zdroje:
- Bailkey N.M., Lim R. 2002. Readings in Ancient History. Boston, pp. 59-66.
- anglický překlad textu v klínovém písmu na šestibokém hranolu z Ninive:
- Millard A. 2000. Objevy z biblických časů. Knižní klub – Balios, 352 stran. ISBN 80-242-0167-4
- https://www.youtube.com/watch?v=34XBkm4QiLo&t=38s
- Luckenbill D.D. 1924. The Annals of Sennacherib. University of Chicago Press, pp. 23-35.
Šestiboký hranol s popisem Sancheríbových tažení včetně dobytí Lachíše, nalezený v Ninive. Zunkir, CC-BY-SA-4.0
Text ze tří sloupců Sancheríbova hranolu z Ninive; editovaný strojový překlad
Sloupec I
Sancheríb, velký král, mocný král, král vesmíru, král Asýrie, král čtyř čtvrtí (země); moudrý vládce (lit. pastýř, "pastýř"), oblíbenec velkých bohů, strážce práva, milovník spravedlnosti; který poskytuje podporu, který přichází na pomoc potřebným, který obrací (své myšlenky) ke zbožným činům; dokonalý hrdina, mocný muž; první mezi všemi knížaty, mocný, který pohlcuje nepoddajné, který zasahuje bezbožníky bleskem; bůh Assur, veliká hora, nepřekonatelnou královskou moc mi svěřil a nad všechny ty, kdo v palácích sídlí, mocnými učinil mé zbraně; od horního moře zapadajícího slunce až po dolní moře vycházejícího slunce, celé lidstvo (černovlasý rod) přivedl v poddanství k mým nohám a mocní králové se báli mého boje - opouštějí svá sídla a letí sami, jako ptáci útesů na nepřístupná místa.
Při svém prvním tažení jsem dosáhl porážky Merodach-baladana, babylónského krále, spolu s vojskem Elamu, jeho spojence, na planině Kiš. Uprostřed té bitvy opustil svůj tábor a dal se na útěk sám; (tak) si zachránil život. Vozů, koní, vozů a mul, které zanechal na začátku bitvy, se zmocnily mé ruce. Do jeho paláce, který je v Babylóně, jsem radostně vstoupil. Otevřel jsem jeho pokladnici: zlato, stříbro, nádoby ze zlata a stříbra, drahokamy všeho druhu, zboží a majetek bez počtu, těžké daně, jeho harém, jeho dvořany a úředníky, zpěváky, muže i ženy, všechny jeho řemeslníky, kolik jich bylo, služebnictvo jeho paláce jsem vyvedl, spočítal jsem je jako kořist. V moci Asúra, mého pána, 75 jeho silných opevněných měst, Chaldejců a 420 malých měst v jejich okolí (v jejich hranicích) jsem obklíčil, dobyl, jejich kořist jsem odnesl. Araby, Aramejce a Chaldejce, kteří byli v Erechu, Nippuru, Kiši, Harsagkalammě, Kutě a Sipparu, spolu s občany, vzbouřenci (doslova: hříšníky), jsem vyvedl, jako kořist jsem je spočítal. Při svém zpátečním (pochodu) Tu'muna Rihihu, Yadakku, Ubudu Kibre, Malahu, Gurumu, Ubulu, Damunu, Gambulu Hindaru, Ru'ua, Bukudu, Hamranu, Hagaranu, Nabatu, Li'tau, Aramejce (kteří nebyli) poddajní, ty všechny jsem dobyl. 208 000 lidí, velkých i malých, mužů i žen, koní, mul, oslů, velbloudů, skotu a ovcí bez počtu, těžkou kořist, jsem odvedl do Asýrie. V průběhu svého tažení jsem od Nabu-belšumata, správce města Hararate, obdržel zlato, stříbro, velké musukkany, osly, velbloudy, dobytek a ovce jako jeho tíživý příspěvek. Bojovníky z Hirimme, zlé nepřátele, jsem pobil mečem. Ani jeden neunikl. Jejich mrtvoly jsem pověsil na kůly a olemoval (jimi) město. Ten okres (provincii) jsem reorganizoval: Jednoho vola, deset jehňat, deset chomérů vína, dvacet chomérů datlí, jeho nejvybranější (jako dary) pro asyrské bohy, mé pány, jsem ustanovil na věčné časy.
Při druhém tažení mě Asur, můj pán, povzbudil i vytáhl jsem proti zemi Kassitů a zemi Jasubigalajů, kteří se odedávna nepodřizovali králům, mým otcům. Uprostřed vysokých hor jsem jel na koni tam, kde byl terén obtížný, a svůj vůz jsem nechal vytáhnout nahoru pomocí lan; kde byl příliš strmý, vyšplhal jsem se nahoru pěšky jako divoká liška. Města Bit-Kilamza, Hardišpi a Bit-Kubatti, jejich pevná, hradbami obehnaná města, jsem oblehl, dobyl. Lidi, koně, mezky, osly, dobytek a ovce jsem vyvedl z jejich středu a počítal za kořist. A jejich malá města, jichž bylo nepočítaně, jsem zničil, zpustošil, obrátil v ruiny. Domy ve stepi, (totiž) stany, v nichž bydleli, jsem zapálil a proměnil je v (masu) plamenů. Obrátil jsem se a z onoho Bit-Kilamzy jsem udělal pevnost, její zdi jsem učinil pevnějšími, než byly kdykoli předtím,
Sloupec II
a usadil v nich lidi ze zemí, které mé ruce dobyly. Lid ze země Kassitů a ze země Jasubigalaje, který uprchl před mými zbraněmi, jsem přivedl z hor a usadil je v Hardišpi a Bit-Kubatti. Do rukou (rukou) svého úředníka, správce Arrafy, jsem je vložil (lit. spočítal). Dal jsem zhotovit stélu a moc své vítězné ruky, kterou jsem na nich upevnil, jsem na ni nechal vyrýt. Uprostřed města jsem ji postavil. Předek svého jha jsem otočil (tj. otočil jsem se) a vydal se cestou do země Elippi. Přede mnou (mým příchodem) opustil Ispabara, jejich král, svá pevná města, své pokladnice (města) a utekl do vzdálených (končin). Přes celou jeho rozlehlou zemi jsem se přehnal jako hurikán. Města Marubišti a Akkuddu, jeho královská rezidenční města, spolu s 34 malými městy v jejich okolí, jsem oblehl, dobyl, zničil, zpustošil, spálil ohněm. Lidi, velké i malé, muže i ženy, koně, mezky, osly, velbloudy, dobytek a ovce bez počtu, jsem odvedl. Přivedl jsem ho na mizinu, zmenšil jsem jeho zemi. Sisirtu a Kummahlum, silná města, spolu s malými městy v jejich okolí, okres (provincii) Bit-Barrfi v celé jeho rozloze jsem odřízl od jeho země a připojil ji k území (lit. hranici) Asýrie. Elenzaš jsem proměnil v královské město a pevnost tohoto okrsku. Změnil jsem jeho dřívější jméno a nazval jsem ho (novým) jménem Kar-Sennacherib. Usadil jsem v něm národy ze zemí, které mé ruce dobyly. Svému úředníkovi, správci Harharu, jsem jej předal (spočítal). Tak jsem rozšířil svou zemi. Po návratu jsem přijal těžký tribut od vzdálených Médů, jejichž jméno nikdo z králů, mých otců, (nikdy) neslyšel. Jhu své vlády jsem je přinutil se podřídit.
Při svém třetím tažení jsem vytáhl proti Chetitům. Lule, sidonský král - děsivá nádhera (lit. hrůzy nádhery) mé svrchovanosti ho přemohla a utekl daleko, doprostřed moře. (Tam) zemřel. Velký Sidon, Malý Sidon, Bit-Zitti, Zaribtu, Mahalliba, Ušu, Akzib, Akko, jeho silná, opevněná města, kde byly zásoby (lit. jídla a pití), pro jeho posádky, - přemohly je hrůzy zbraně Asúra, mého pána, a sklonily se v poddanství u mých nohou. Tuba'lu jsem nad nimi posadil na královský trůn a daň (dary) pro svůj majestát jsem mu ukládal po všechny časy, bez ustání. Od Menachema šamsimurunského, Tuba'lu sidonského, Abdi-litiho arvadského, Uru-milkiho gublitského, Mitintiho ašdodského, Budu-ilu bét-ammonského, Kammusu-nadbiho moabského, Malik-rammu edomského, králů Amurru, ti všichni četné dary, jako svou těžkou daň, přinesli přede mne počtvrté a líbali mi nohy. Sidku, krále aškalonského, který se nepodrobil mému jhu - bohy jeho otcovského domu, jeho samého, jeho ženu, jeho syny, jeho dcery, jeho bratry, potomstvo jeho otcovského domu - jsem však roztrhal a odvedl do Asýrie. Šarru-lu-dariho, syna Rukibtiho, jejich dřívějšího krále, jsem dosadil nad lid Aškelonu a uložil jsem mu platit daň (v podobě) darů mému majestátu. Přijal (lit. snesl) mé jho. V průběhu svého tažení jsem Bét-Dagon, Joppu, Banaibarku, Asuru, města Sidky, která se mi rychle nesklonila v poddanství k nohám, oblehl, dobyl a odnesl jejich kořist. Úředníci, šlechtici a lid Ekrónu, kteří uvrhli Pádího, svého krále, spoutaného (lit. pána) přísahou a kletbou Asýrie, do železných okovů a vydali ho židovi Ezechiášovi - ten ho držel v zajetí jako nepřítele, ti (lit. jejich srdce) se zalekli a povolali egyptské krále, lučištníky, vozy a koně krále Meluhy (Etiopie), nespočetné vojsko, a ti jim přišli na pomoc. V okolí Eltekehu se jejich řady sešikovaly přede mnou,
Sloupec III
nabídli bitvu. (Důvěřoval jsem) v pomoc Asúra, mého pána, bojoval jsem s nimi a způsobil jejich porážku. Egyptské vozatajstvo a knížata spolu s vozataji etiopského krále mé ruce uprostřed bitvy vzaly za živa. Eltekeh (a) Timnu jsem oblehl, zajal a odvezl jejich kořist. Přitáhl jsem k Ekrónu, pobil jsem místodržící a šlechtice, kteří se dopustili hříchu (tj. vzpoury), a jejich těla jsem pověsil na kůly kolem města. Občany, kteří hřešili a chovali se (k Asýrii) lehkovážně, jsem počítal jako kořist. Ostatním, kteří se neprovinili (nositeli) hříchu a pohrdání, pro něž nebyl žádný trest, jsem vyslovil odpuštění. Padiho, jejich krále, jsem přivedl z Jeruzaléma, posadil jsem ho nad nimi na královský trůn a uložil jsem mu svou královskou daň. Co se týče Chizkijáše, Žida, který se nepodrobil mému jhu, 46 jeho silných, opevněných měst, jakož i malých měst v jejich sousedství, která byla bez počtu - srovnáním se zemí beranidly a obléhacími stroji, pěším útokem a šturmem, střelami, tunely a průlomy jsem oblehl a dobyl (ta města). 200 150 lidí, velkých i malých, mužů i žen, koní, mul, oslů, velbloudů, skotu a ovcí, bez počtu, jsem od nich odvedl a spočítal jako kořist. Jeho samotného jsem jako ptáka v kleci zavřel v Jeruzalémě, jeho královském městě. Zemní hradby jsem proti němu postavil, toho, kdo vycházel z městské brány, obrátil jsem zpět do jeho bídy. Jeho města, která jsem vyplenil, jsem odřízl od jeho země a Mitintimu, králi Ašdodu, Pádímu, králi Ekrónu, a Silli-belovi, králi Gazy, jsem dal. A (tak) jsem zmenšil jeho zemi. K dřívějšímu poplatku jsem přidal a uložil jsem mu (vzdát se) jejich země, (stejně jako) poplatky - dary pro můj majestát. Pokud jde o Chizkijáše, přemohla ho děsivá nádhera mého majestátu a Urbi (Arabové) a jeho žoldnéřské oddíly, které přivedl, aby posílily Jeruzalém, jeho královské město, ho opustily (lit. vzdaly se). Kromě 30 talentů zlata a 800 talentů stříbra (tam byly) drahokamy, antimon, šperky, velké pískovcové kameny, pohovky ze slonoviny, domácí židle ze slonoviny, sloní kůže, slonovina (lit. sloní "zuby") eben, akácie, všechny druhy cenných (těžkých) pokladů, jakož i jeho dcery, jeho harém, jeho hudebníci a hudebnice, (které) nechal přivést za mnou do Ninive, mého královského města. Aby zaplatil daň a přijal (lit. učinil) službu, vyslal své posly.
Při čtvrtém tažení mi Asúr, můj pán, dodal odvahu, shromáždil jsem své početné vojsko a vydal rozkaz k postupu proti Bit-Jakínu. V průběhu svého tažení jsem dosáhl svržení Šuzubiho, Chaldejce, - který sídlil uprostřed bažin, - u Bitutu. Ten, - na něj padla hrůza (lit. ague, zimnice) z mého boje a zlomila jeho odvahu (lit. roztrhla mu srdce); jako zločinec utekl sám a jeho místo už nebylo vidět. Předek svého jha jsem obrátil a k Bit-Jakinu jsem se vydal. Ten (týž) Merodach-baladan, jehož porážku jsem způsobil v průběhu svého prvního tažení a jehož síly jsem rozdrtil - řevu mých mocných zbraní a nástupu mé strašné bitvy se bál a shromáždil bohy celé své země v jejich svatyních, naložil je na lodě a jako pták prchal do Nagite-rakki, která je uprostřed moře. Jeho bratry, potomky jeho otcovského rodu, které zanechal na břehu moře, jsem spolu s ostatním lidem jeho země vyvedl z Bit-Jakinu, (z) prostřed bažin a rákosin, a spočítal jsem je jako kořist. Obrátil jsem se a zničil a zpustošil jeho města: Udělal jsem z nich hromady zřícenin. Na jeho spojence, elamského krále, jsem vylil hrůzu. Po svém návratu jsem na jeho (Merodach-Baladanův) královský trůn posadil Asur-nadin-šuma, svého nejstaršího syna, potomka svých beder. Uložil jsem mu vládu nad širokou zemí Sumeru a Akkadu.
