Triglyfy na Poseidonově chrámu v Itálii. José Luiz Bernardes Ribeiro, CC-BY-SA-4.0
Napadá vás také, když se díváte na klasické řecké chrámy, proč asi jsou všude ve vlysech na zastřešení nad jejich sloupy trojice jakoby malých sloupků, kterým se říká triglygy?
Chrám v italské Concordii. José Luiz Bernardes Ribeiro, CC-BY-SA-4.0
Říkáte si také, proč vlastně mají všechny klasické řecké chrámové stavby ve vlysech nad sloupy v pravidelných rozestupech trojice krátkých sloupků zvané triglyfy? Tuto záhadu pomohl objasnit jeden archeologický objev a následující biblický text.
V sedmé kapitole první knihy Královské čteme popis, jak Šalomoun stavěl svůj dům:
Svůj dům stavěl Šalomoun třináct let, než ho celý dokončil. Postavil dům Libanonského lesa — sto loket dlouhý, padesát loket široký a třicet loket vysoký, na čtyřech řadách cedrových sloupů, a otesané cedrové trámy byly na sloupech. Nahoře byl obložen cedrovým dřevem, prkny, která byla na čtyřiceti pěti sloupech, po patnácti v řadě. (ČSP)
..Postavil také dům libanonského lesa; jeho délka byla sto loktů a jeho šířka padesát loktů, a jeho výška třicet loktů, na čtyřech řadách cedrových sloupů a na sloupech cedrové trámy. A bylo to obloženo cedrem nahoře nad trámy, které ležely na pětačtyřiceti sloupech, patnáct v řadě. (Překlad KJV)
Ten počet řad, sloupů a fošen či trámů po patnácti dělal mnohým překladatelům těžkou hlavu. Čtyři řady po patnácti sloupech – to je přece 60, nikoli 45.. Pokud by jich bylo v řadě 15, pak by to byly řady tři, nikoli čtyři. A pokud jsou řady skutečně čtyři, pak musí být výsledek 60, nikoli 45. Překladatelé se s tím snažili vyrovnat různě: řecká Septuaginta ze 2. stol. př.n.l. i moderní anglický překlad Revised Standard Version překládají raději TŘI řady místo čtyř; raný arabský překlad zase udělal ze 45ti sloupů ŠEDESÁT.
V hebrejském textu je však jasně napsané, že řady sloupů jsou čtyři a čísla 45 a 15 jsou vedle sebe: „45, 15 v řadě“. A jsou také dělitelná třemi. Neřešitelný hlavolam?
Jen do té doby, než byl při vykopávkách vedených prof. Garfinkelem na pahorku Khirbet Qeiyafa, osídleném jen krátce za vlády krále Davida, nalezen v roce 2007 kamenný model chrámu. Je datovaný 1020 – 980 př.n.l. Zobrazuje střešní trámy uspořádané v pravidelných rozestupech v trojicích podobných triglyfům klasické řecké architektury. Prvek označovaný hebrejským slovem slaot tedy popisoval trojice střešních trámů či fošen, nikoli řady sloupů. Správně by se to asi překládalo takto: „trámy v trojici (slaot) ležící na sloupech: 45 v 15ti řadách.
Kamenný model chrámu z vykopávek v Khirbet Qeiyafa. Let the Stones Speak, AIBA, str 41
Tyto trojice trámů či fošen se díky tradici zobrazování těchto dřevěných prvků i v kamenné podobě uchovaly v řecké klasické architektuře – říká se jím triglyfy. Nacházíme je dodnes nejen v Řecku, ale i v Itálii a v dalších oblastech řeckého kulturního vlivu.
A když už jsme u těch počtů: Šalomoun stavěl v 10. století před naším letopočtem. Kamenný model chrámu nalezený v Khirbet Qeiyafa pochází z téhož století. Každopádně je kamenný model chrámu o několik staletí starší než klasické chrámy řecké; athénská Akropolis vznikla až o 500 let později.
Různí badatelé poukazují na silný vliv starého Blízkého východu na prvky klasické athénské kultury. Triglyfy jsou ukázkovým příkladem tohoto vlivu. Než se objeví víc informací, můžeme se jen dohadovat, zda tento stavební prvek pochází od králů Davida a Šalomouna nebo od stavebníků z Fénicie, které jim posílal i s cedrovými trámy týrský král Chíram, jak se píše na řadě míst v Bibli.
Zdroj:
AIBA 2023. Triglyphs: Another New Style of Monumental Architecture. In: Let the Stones Speak, Exhibition Edition. Armstron Institute of Biblical Archaeology, str. 40-421.
https://armstronginstitute.org/files/W1siZiIsIjIwMjQvMDMvMDcvNHRwY3FteWN5dF9MU1NfRXhoaWJpdF9FZGl0aW9uLnBkZiJdXQ/a161710e3182dd44/let-the-stones-speak-exhibit-edition-2024.pdf
