V nížině u Mrtvého, též Solného moře, bylo kdysi pět prosperujích měst. Dnes je tam jen jedno. Co se stalo s těmi ostatními?
Corot, Hořící Sodoma. Olej na plátně 1843. Metropolitní muzeum, CC-BY-SA-PD-zero.jpg
Genesis 14,1-3 píše o tom, že „ve dnech šineárského krále Amráfela“ se v této oblasti nacházela města Sodoma, Gomora, Adema, Sebója (či Zebojim) a Soár. Každé to město mělo svého krále:
1Ve dnech šineárského krále Amráfela, elasarského krále Arjóka, élamského krále Kedorlaómera a gójimského krále Tideála se stalo, že 2vedli válku proti sodomskému králi Bérovi a gomorskému králi Biršovi, ademskému králi Šineábovi, sebójskému králi Šemeberovi a králi Bely, což je Sóar. 3Tito všichni se spojili v údolí Sidímu, což je Solné moře.
Do roku 1924 byla identifikována většina biblických měst, mnoho jich bylo objeveno při vykopávkách, ale nenašlo se žádné z těchto pěti měst u Mrtvého moře. Archeologa Williama Foxwela Albrighta to trápilo, tak zorganizoval expedici, která si dala za cíl je objevit. Západní břeh Mrtvého moře je dobře dostupný, proto i dobře prozkoumaný, ale archeologové zde nenalezli ani stopu po žádném z těchto měst. Východní a jižní břeh byl ale do té doby neprobádaný, protože byl nepřístupný. Albright proto zorganizoval expedici se čtyřmi auty, která se tam v únoru 1924 vydala. Proč právě tam? Když Bůh napomínal Jeruzalém za nevěrnost, řekl ústy proroka Ezechiele (16,46), který byl prý němý a mluvil jen když prorokoval:
46Tvou starší sestrou je Samaří se svými dcerami sídlící severně od tebe a tvou mladší sestrou sídlící na jih od tebe je Sodoma a její dcery.
Protože je severní konec Mrtvého moře na úrovni Jeruzaléma, leží vše severně od Mrtvého moře též severně od Jeruzaléma. Sodoma ale ležela směrem na jih, proto se nemohla nacházet severně od Mrtvého moře. Albright tedy překročil se svou expedicí Jordán. Jeli kolem hory Nebo, odkud Bůh Mojžíšovi dovolil alespoň se podívat na zaslíbenou zemi, jak se píše v Deuteronomiu 34,1-3:
1Mojžíš pak vystoupil z moábských pustin na horu Nebó, na vrchol Pisgy, který je naproti Jerichu, a Jehovah mu ukázal celou zemi: Gileád až po Dan, 2celého Neftalího, území Efrajima a Manasesa, celé území Judy až k Západnímu moři, 3Negeb i Rovinu, jerišskou pláň a Palmové město, až k Sóaru.
Na videu v odkazech dole je od 4:40 vidět stejné panorama, jaké viděl Mojžíš z vrcholu Pisgy na hoře Nebo. Soár je nejjižnějším místem z toho výčtu, takže zde Bible říká, že Soár leží na jih od hory Nebo.
Soár (ZOOPA) na mozaikové mapě Izraele z Madaby. Deg777, CC-BY-SA-4.0
Albrightova expedice pokračovala přes jordánskou Madabu, kde je moderní kostel svatého Jiří, ale pod ním jsou pozůstatky předchozích staveb kostela. Při obnově v roce 1884 byla objevena podlahová mozaika jednoho z nich s mapou Svaté země z doby kolem r. 500 n.l. Jde o vůbec nejstarší známou biblickou mapu s popisky míst v řečtině. Na jižním okraji Mrtvého moře je jediné město, označené ZOOPA, čti Zoóra, což je náš Soár, jedno z měst nížiny Mrtvého moře. Albright tedy věděl, kde Soár hledat.
Expedice pokračovala do Keraku (více o něm v článku o Moábském kameni zde), kde přeložila náklad na devět koní a dvanáct mul a pokračovala dolů kaňonem tak neschůdnou stezkou, že než sestoupili z výšky asi 1200 m dolů na pobřeží Mrtvého moře, přišli o tři muly, které se zabily pádem z výšky. Po sedmi dnech dorazili do vesnice Al Safi jižně od Wadi Hasa, což je řeka či potok Zered (Nu 21,12 a Dt 2,13-14). V Genesis 10,19 se píše:
19Pomezí Kenaanců se táhlo od Sidónu, kudy se chodí ku Geraru, až ke Gaze; dále kudy se chodí k Sodomě, Gomoře, Admě, Sebójimu až k Leše.
Hranice Kenaanců vedla podél pobřeží Středozemního moře, od Sidónu na jih až ke Gaze, odkud se obracela na východ do vnitrozemí k městům nížiny Mrtvého moře. Al Safi bylo právě tam, kde podle několika vodítek v Bibli i podle umístění Soáru na mapě z Madaby měla města Sodomské nížiny být.
Albrightův tým tedy začal hledat střepy keramiky z počátku doby bronzové, kdy žili Abraham a Lot, a kdy došlo ke zničení Sodomy a Gomory, což Lota osobně zasáhlo. Střepy z doby bronzové lidé z Albrightova týmu našli, až kdy už v to přestali doufat, a to ve velkém množství na pahorku, kde rozlišili i linii hradeb. Datovali je do roku kolem 2000 př.n.l.
Lokalita Bab-edh-Dhra byla tedy v roce 1924 objevena jako jedno z měst biblické zkázy, ale až v roce 1965 zde započal s vykopávkami Paul Lapp, jeden z Albrightových studentů. Objevil spálené vrstvy a zřícené zdivo brány i chrámu. Toto město bylo zničeno ohněm na počátku doby bronzové a již nikdy nebylo obnoveno. Odpovídá to Genesis 19,24-25:
24A Jehovah seslal na Sodomu a na Gomoru déšť síry a ohně. Bylo to od Jehovah z nebes. 25Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi.
Lokalita byla odkrývána do roku 1970, kdy Paul Lapp ve „stáří“ 39 let tragicky zahynul. Dva z jeho studentů ale v práci pokračovali a v roce 1973 rozšířili vykopávky na lokalitu zvanou Numeira ležící asi 10 km severně. Větší Bab-edh-Dhra badatelé identifikovali se Sodomou a Numeiru s Gomorou. Jeremiáš ve 49,17-18 prorokuje, že místa, kde se nacházala Sodoma, Gomora a sousedící města, zůstanou neobydlená:
17Edóm se stane děsivou krajinou; každý, kdo jím bude procházet, se zhrozí a podiví se všem jeho ranám. 18Jako po vyvrácení Sodomy, Gomory a jejich sousedních měst, praví Jehovah, nikdo se tam neusadí, syn člověka v něm nebude pobývat.
Poté bylo objeveno další raně bronzové sídlo u Fayfy, také s vrstvou zuhelnatělých zbytků po destrukci ohněm. I toto město bylo spáleno celé a nebylo už znovu osídleno. Jako čtvrté pusté raně bronzové sídliště byla objevena Khaneizira. Všechna tato čtyři sídla mají silnou spálenou vrstvu černého popela, přičemž se tam nenašly známky boje – žádné zbraně. Proto je nutné přičítat to místní katastrofě.
Lokalizace měst z doby bronzové na jižním okraji Mrtvého moře. Z videa J. Kramera
V celé oblasti kolem Mrtvého moře se nacházejí miliony sirných koulí ze zvlášť čisté síry, která po zapálení hoří. Vystavují je i v archeologickém muzeu, protože jsou spojovány s tím ničivým ohněm. Také horniny z měkkých sedimentů na jižní straně Mrtvého moře mají vysoký obsah síry. Geologové to vysvětlují tak, že hrudky síry byly vystřelovány ze země do vzduchu při tektonické činnosti, spolu se živicí a dalšími materiály, a na co hořlavého dopadly, to snadno vzplálo. Hořící sirné koule po dopadu do slané vody uhasínají a na hladině plavou, což vysvětluje, proč se jich nachází v okolí tolik.
Bab-edh-Dhra a Numeira jsou raně bronzová sídliště severně od Safi. Fayfa a Khanazir jsou stejně datovaná sídliště jižně od Safi. U Safi je také obrovské historické pohřebiště, ale raně bronzové hroby jsou tam zastoupené jen poměrně málo. Mnoho hrobů je poničeno vykradači. V Safi provádí vykopávky archeolog Dr. Konstantinos Politis, který toto místo podle nálezů z raně bronzového období a s přihlédnutím k mozaikové mapě z Madaby označil za biblický Soár. Je to jediné město, o kterém Genesis 19, 19-25.30 píše, že nebylo zničeno spolu se Sodomou a Gomorou:
Ale já nebudu moci uniknout do hor, aby na mne nedolehla ta zhouba, a zemřel bych. 20Jen pohleď na .toto město. Je dosti blízko, abych tam utekl, a je nepatrné. Dovol, ať tam uteču do bezpečí! Copak není nepatrné? A má duše zůstane naživu! 21I řekl mu: Dobře, vyhovím ti i v této věci. Město, o kterém jsi mluvil, nevyvrátím. 22Rychle tam uteč do bezpečí, protože nemohu nic dělat, dokud tam nevejdeš. Proto se to město jmenuje Sóar. 23 Slunce právě vyšlo nad zemí, když Lot vešel do Sóaru. 24A Jehovah seslal na Sodomu a na Gomoru déšť síry a ohně. Bylo to od Jehovah z nebes. 25Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi. 30Lot vystoupil ze Sóaru a usadil se v horách a s ním jeho dvě dcery. Bál se totiž bydlet v Sóaru. Usadil se tedy v jeskyni, on i jeho dvě dcery.
Není pochyb o tom, že Soár existoval i v pozdější době, protože o něm píše v době železné Izajáš (15,5), v raně románské době Josephus, v byzantské době Eusebius (asi 344 n.l., nazývá ho Zoora) a další prameny z doby islámské nadvlády. Keramické střepy, které byly na lokalitě nalezeny, svědčí o kontinuálním osídlení od rané doby bronzové přes střední dobu bronzovou, dobu železnou, byzantskou, raně románskou a islámskou až do současnosti.
Vstup do Lotovy jeskyně ve svahu nad Soárem. Happa, CC-C-BY-SA-3.0
Když Dr. Politis objevil ve svahu nad Soárem v Deir ‘Ain ‘Abata střepy, dovedl tam svůj tým, začali s vykopávkami a odkryli byzantský kostel s mozaikami a za ním vchod do jeskyně. Na madabské mozaikové mapě je kostel na tomto místě také vyznačen. Byl zde, byť jde o obtížně přístupné místo, postaven na připomínku Lota. Nejen střepy, ale i celé nádoby v jeskyni a další artefakty svědčí o pěti tísících letech osídlení od doby bronzové – od doby Lota a jeho dcer. Toto místo jasně dokládá umístění Sodomy a Gomory na jihovýchodním okraji Mrtvého moře a vylučuje další dvě lokality, kam byla tato biblická města různými badateli „umísťována“ – západní břeh Mrtvého moře u hory Sodom, kde jsou jen objekty pro geology, a severovýchodní okraj Mrtvého moře u Tel Hammam. David Graves podrobně probírá severní a jižní možnost, pro a proti, a co ho vedlo k tomu, aby se přiklonil k severní verzi, ale od nalezení Lotovy jeskyně a kostela je to už jasné.
Sodomská hora na západním břehu Mrtvého moře. B.Rothenberg, CC-BY-SA-4.0
Tel Hammam je vysoký kopec či pahorek (=tel), což znamená, že má dlouhou historii osídlení, protože další obyvatelé sídlili na místě těch předchozích a vršily stavební materiály na dosavadní vrstvy. Oproti tomu pahorky v nížině jihovýchodně od Mrtvého moře jsou nízké, protože po první vrstvě osídlení tady další obyvatelé už nebyli, takže nebyl nikdo, kdo by nové vrstvy vytvořil. Svědčí to o tom, že se naplnilo proroctví Izaiáše zapsané v 13,19-20:
19A Babylon — ozdoba království, okrasa vznešenosti Chaldejců — bude, jako když Bůh vyvrátil Sodomu a Gomoru. 20Nebude nikdy obydlen, nebude osídlen z generace na generaci; nerozbije tam stan Arab a pastýři se stády se tam neuloží.
Jak zapsal Matouš v 11,23-24, o Sodomě mluvil i Ježíš, když káral města, že nečinila pokání:
23A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí budeš strženo! Neboť kdyby se v Sodomě staly mocné činy, které se staly v tobě, zůstala by až do dnešního dne. 24Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.“
Staly se v Sodomě mocné činy? Jeden určitě ano: Při záchraně Lota ho andělé chránili proti násilníkům před jeho dveřmi tak, že je ranili slepotou, jak píše Genesis 19,3-11:
Andělé.. zašli k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim jídlo, napekl nekvašené chleby a jedli. 4Dříve nežli ulehli, muži města, muži Sodomy, mládenci i starci, všechen lid bez výjimky, obklíčili dům, 5pokřikovali na Lota a říkali mu: Kde jsou ti muži, kteří k tobě v noci přišli? Vyveď je k nám, ať je poznáme! 6Lot k nim vyšel ke vchodu, zavřel za sebou dveře 7a řekl: Prosím, moji bratři, nepáchejte takové zlo. 8Podívejte, mám dvě dcery, které nepoznaly muže, nyní vám je vyvedu a učiňte s nimi, co vám bude libo. Jenom nic nedělejte těmto mužům, vždyť proto vešli do stínu mého přístřeší. 9Odpověděli: Kliď se! A říkali: Sám tu zůstává jako host a troufá si nás soudit! Tak s tebou naložíme hůř než s nimi! A velice tlačili na toho muže, na Lota, a pokoušeli se vylomit dveře. 10Nato muži zevnitř vztáhli ruce, vtáhli Lota k sobě do domu, zavřeli dveře 11a muže u vchodu domu od nejmenšího až do největšího ranili slepotou, že nedokázali nalézt vchod.
V Kafarnaum Ježíš působil dlouho; učil, uzdravoval dokonce i „na dálku“, aby se naplnilo proroctví Izaiáše, že „on sám naše slabosti vzal a nemoci nesl“, a vyháněl démony. Učinil tam jistě i mnoho dalších věcí, které nejsou zapsány. To tam ani poté lidé Boží lásku nepřijali? Jak by to asi dopadlo, kdyby se takové věci děly u nás dnes?
Zdroje:
- Graves D. 2014. My journey to locate the pentapolis north of the Dead sea. Biblical Research Bulletin, 10(6): 1-27. https://www.academia.edu/8992240/My_Journey_to_Locate_the_Genesis_Pentapolis_North_of_the_Dead_Sea
- Rast W. 1987. Bronze age cities along the Dead sea. Archaeology, 40(1): 42-49.
- https://www.youtube.com/watch?v=QjPcSQUY2W0
