Zní to jako pohádka: Zvědavá královna z exotické země oplývající cennými produkty přijede se svým průvodem za největším panovníkem té doby, který proslul nejen bohatstvím a vysokou kulturní a životní úrovní, ale i velikou moudrostí, aby osobně zjistila, že pověst nelže, a aby mu položila otázky, které ji trápily a na něž hledala odpovědi. Po příjezdu zjistila, že pověst za skvělou skutečností silně pokulhávala a že je ten velký král výjimečně moudrý, protože jí na všechno uspokojivě odpověděl. A protože se tehdy moudrost cenila i prakticky, věnovala králi náklad zlata, drahých kamenů, kadidla a koření ze své země, pod nímž se její velbloudi asi dost prohýbali.
Tento příběh si můžete přečíst v Bibli, v desáté kapitole první knihy Královské. Na konci tohoto článku je tento text v Českém studijním překladu. Nejen skeptikové a minimalisti, kteří Bibli již notoricky upírají věrohodnost, však považovali královnu ze Šeby za bájnou bytost.
Střep z velké nádoby z Jeruzaléma z 10. stol. př.n.l. s nápisem v sabejštině. D. Vainstub 2023
Byl ale učiněn archeologický nález, který tento názor zásadně zpochybnil. Co tu změnu způsobilo? Pouhý střep, ale velkého významu. Pochází z okraje velké keramické nádoby a je na něm vyrytý dobře viditelný nápis. Nalezla ho při svých vykopávkách v Jeruzalémě v jihovýchodním rohu Ofelu nad Davidovým městem slavná izraelská archeoložka Eilat Mazar již v roce 2012. Byl mezi dalšími střepy z velkých nádob sloužících ke skladování velkých objemů. Ty nádoby byly původně zasazené do otvorů ve skalním podloží. Když v roce 2020 po pečlivé stratigrafické analýze datoval Dr. Winderbaum nápis do 10. století př.n.l., byl to nejstarší potvrzený nápis z Jeruzaléma a jeden z nejstarších z Izraele. Desáté století je dobou vlády největších králů Izraele, Davida a jeho syna Šalomouna.
Nápis byl dobře čitelný, ale nikdo nevěděl, jak ho přečíst. O jaký jazyk šlo? Vědci se shodovali, že jde o semitský jazyk a protokenaanské písmo, ale nebyla shoda v tom, že by šlo o hebrejštinu. Průlom přinesla až práce Dr. Vainstuba publikovaná v časopise Jerusalem Journal of Archaeology. Dr. Vainstub dospěl díky poznatkům z nedávných studií jihoarabského písma k překvapivému závěru, že jde o nápis ve staré jihoarabštině (Ancient South Arabian, ASA), a že označuje cennou komoditu, kadidlo z jižní části Arabského poloostrova, dnešního Jemenu. Tento konkrétní druh kadidla se nazývá ladanum a pochází z keře Cistus ladaniferus. Uvádí se, že se ladanum z tohoto druhu cistu, který je trnitý a jehož porosty jsou špatně prostupné, získávalo tak, že se do porostu pustily pást kozy, na jejichž srst se vonná silice nachytala a pak se z nich sbírala.
Tisková zpráva vydaná Hebrejskou univerzitou uvádí: „Podle nové interpretace nápis říká: '[ ]shy l'dn 5,“ což znamená pět ‚šǝḥēlet,‘ což odkazuje na jednu ze čtyř ingrediencí kadidlové směsi uvedených v Bibli (Exodus 30:34). „Šǝḥēlet“ byla základní složkou kadidla, které se pálilo v prvním i v druhém chrámu. To naznačuje jasnou souvislost mezi Jeruzalémem 10. století př.n.l. (za kralování Šalamouna) a královstvím Šeby.“
„Kromě „Š“, které má drobnou anomálii, nesou všechna dochovaná písmena nápisu charakteristické rysy fáze A písma ASA“, uvádí Dr. Vainstub. Dochovaná část jednoho písmena neodpovídá tvaru žádného kenaanského písmene, ale má paralelu ve starověkém jihoarabském písmu. Dokonce i písmeno představujícího množství „pět“ v jihoarabském písmu by dobře odpovídalo. Nádoby tohoto typu zvané pithoi měly kapacitu zhruba 110-120 litrů. Efa, biblická jednotka objemu, odpovídá přibližně 20-24 litrům. Skladovací nádoba by tedy mohla pojmout přesně pětinásobek efy.
Ta keramická nádoba byla pravděpodobně vyrobena v Jeruzalémě a někdo, kdo mluvil i psal jihoarabskou sabejštinou, do ní vyryl nápis předtím, než byla vypálena. Byl to pravděpodobně člověk zajišťjící dodávku koření, parfémů i pryskyřic do kadidlových směsí i pro chrám v Jeruzalémě.
Během 10. století př.n.l. vzkvétalo království Šeba s hlavním městem Ma'rib díky pěstování rostlin, hlavně kadidlovníků, z nichž se získávala pryskyřice a vyráběly parfémy. Vyvinulo pokročilé metody zavlažování polí. Jeho jazyk byl jihosemitský. Bible uvádí, že král Šalomoun kontroloval obchodní cesty v Negevu, po nichž šebejské velbloudí karavany převážely parfémy a produkty kadidlovníků do středomořských přístavů na vývoz.
Nápis je dalším svědectvím o rozsáhlých obchodních a kulturních vazbách, které existovaly mezi Izraelem v době Šalamouna a královstvím Šeba. Jde o první nápis v tak severní lokalitě. Dokládá též, že ani vzdálenost 2000 km nebyla ani před třemi tisíci lety nepřekonatelná. Která dnešná panovnice by se vydala na takovou cestu po souši?
Ze Šeby na jihozápadním cípu Arabského poloostrova je to do Jeruzaléma asi 2000 km
Zajímavé je v této souvislosti proroctví Izajáše:
1Povstaň, rozjasni se, protože přišlo tvé světlo a vzešla nad tebou sláva JHVH. 2Neboť hle, tma přikryje zemi a hustá temnota národy, ale nad tebou zazáří JHVH a bude nad tebou vidět jeho sláva. 3A národy půjdou ke tvému světlu a králové k záři tvého svítání. 4Rozhlédni se kolem a viz: Ti všichni se shromáždili a přišli k tobě. Tvoji synové přijdou zdaleka a tvé dcery budou chovány po tvém boku. 5Tehdy to uvidíš a budeš zářit, tvé srdce se zachvěje a rozšíří, protože se k tobě obrátí bohatství moře, přijde k tobě majetek národů. 6Přikryje tě spousta velbloudů; mladí velbloudi z Midjánu a Éfy, všichni přijdou ze Šeby, ponesou zlato a kadidlo a budou zvěstovat slavné skutky JHVH. (ČSP)
Vidíme tedy, že i malý střep má velkou váhu a výpověďní hodnotu, která převádí královnu ze Šeby z okruhu pohádkových bytostí mezi historické postavy.
1Když se královna ze Šeby doslechla zprávy o Šalomounovi a že postavil dům pro jméno JHVH, přišla ho vyzkoušet hádankami. 2Přijela do Jeruzaléma s ohromným majetkem — velbloudi nesli balzámy, velké množství zlata a drahokamy. Přišla k Šalomounovi a mluvila s ním o všem, co měla na srdci. 3Šalomoun jí odpověděl na všechny otázky; nebylo nic, co by zůstalo králi skryto, na co by jí neodpověděl. 4Když královna ze Šeby viděla všechnu Šalomounovu moudrost a dům, který postavil, 5jídlo na jeho stole, sídlo jeho otroků, obsluhu jeho služebníků a jejich oděvy, jeho nápoje a jeho zápalné oběti, které přinášel v domě JHVH, byla bez dechu. 6Řekla králi: To, co jsem slyšela ve své zemi o tvých slovech a tvé moudrosti, je pravda. 7Nevěřila jsem těm zprávám, dokud jsem nepřišla a neviděla to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina. Moudrostí a blahobytem jsi předčil zvěsti, které jsem slyšela. 8Šťastní jsou tvoji muži a šťastní jsou tito tvoji otroci, kteří ti stále slouží a naslouchají tvé moudrosti. Ať je požehnán JHVH, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a ustanovil tě na izraelský trůn. Protože si JHVH zamiloval Izrael navěky, ustanovil tě za krále, abys vykonával právo a spravedlnost. 10Pak dala králi sto dvacet talentů zlata a velké množství balzámů a drahokamů. Již nikdy nebylo přivezeno takové množství balzámu, jako dala královna ze Šeby králi Šalomounovi. (ČSP)
Zdroje:
Ouria Tadmor 2023. Ophel Pithos Inscription. In: Let the Stones Speak, Exhibition Edition. Armstron Institute of Biblical Archaeology, str. 94-96.
https://armstronginstitute.org/files/W1siZiIsIjIwMjQvMDMvMDcvNHRwY3FteWN5dF9MU1NfRXhoaWJpdF9FZGl0aW9uLnBkZiJdXQ/a161710e3182dd44/let-the-stones-speak-exhibit-edition-2024.pdf
Daniel Vainstub 2023. Incense from Sheba for the Jerusalem Temple. Jerusalem Journal of Archaeology 4:42–68. ISSN: 2788-8819; https://doi.org/10.52486/01.00004.2; https://jjar.huji.ac.il
