Nejedná se ani o vietnamské jídlo, ani o šifrování. Jsme v době kolem přelomu letopočtu, kdy se přestávalo psát na pergamen či papyrus stočený do role a začínalo se psát na sešité listy téhož materiálu svázané do kodexů - předchůdců našich knih. Sledujeme přechod od jednoho nosiče informací k druhému.
Když apoštol Pavel žádal Timotea, aby přinesl to, co potřebuje, chtěl svitky a hlavně „blány“ či „pergamen“, řecky membranas (2. Timoteovi 4,13), což C.P. Thiede i další znalci považují za druh bloku či záznamníku, více či méně spojené blány na zapisování poznámek. Tyto pergamenové blány se považují za předchůdce kodexů a tedy i našich knih.
Apoštol Pavel s pěti svitky v torbě na freskách v katakombách Domitilly v Římě. Limoncelli a Zimmermenn, DAI projekt
Svitky se přenášely ve zvláštních k tomu určených torbách jaké vidíme na této fresce z římské katakomby Domitilly.
Petronilla na fresce v římských katakombách Domitilly. D.C.Jarvis, CC-BY-SA-PD-2.0
V katakombách Domitilly je ještě jedna freska zobrazující torbu se svitky u nohou Petronilly, která byla podle některých pramenů dcerou apoštola Petra. Podle jiných pramenů šlo o Aurelii Petronillu, jejíž druhé jméno pochází od jejího pradědečka, konzula Flavia Clemense zvaného též Titus Flavius Petronius z křesťanské rodiny Flaviů ze senátorského rodu Aureliů. Zemřela pravděpodobně mučednickou smrtí na konci prvního století n.l. To, co je na této fresce pozoruhodné, je, že je na ní současně se svitky dole vyobrazen i kodex – otevřená kniha nahoře u jejího ramene. Je to důkaz, že první století našeho letopočtu je dobou, kdy se postupně přecházelo od svitků ke kodexům/knihám.
Z fresek tedy máme představu o tom, v čem byly svitky přenášeny. Jak ale byly uchovávány? Když se přijedete podívat na vykopávky do Kumránu, můžete vidět v tamním muzeu repliky těchto nádob a shlédnout krátký film o životě lidí z Kumránu, kteří v nedaleké provozovně Feshkha vyráběli pergamen, na který v Kumránu psali (našlo se asi deset kalamářů, některé i se zbytky inkoustu). Vyráběli také nádoby, ve kterých skladovali své spisy stočené do svitků.
Nádoby, v nichž byly uchovávány svitky v Kumránu u Mrtvého moře. Jordánské muzeum, Amman. O.S.M.Amin, CC-BY-SA-PD-4.0
Odborníci dokládají, že se svitky v Kumránu ukládaly do jeskyní v hliněných nádobách, které byly asi 40 cm vysoké a přikryté víkem. Některé měly u hrdla ještě horizontální ucha na připevnění víka k nádobě pomocí provazu. Protože se při vykopávkách esejského sídliště Khirbet Qumran našly dvě keramické pece a keramika stejného typu jako v blízkých jeskyních, odkud pocházejí slavné svitky (de Vaux 1973), automaticky se předpokládalo, že nádoby na svitky se vyráběly v kumránských keramických pecích. Bylo tomu ale skutečně tak? Jak to ověřit?
Kumránská pec na keramiku. Foto z vykopávek. SuperJew, CC-BY-SA-PD-3.0
Velký počet vzorků hlíny může být analyzován pomocí neutronové aktivační analýzy (INAA), kdy se vzorky ozařují pomocí neutronů, čímž ze stabilních izotopů různých prvků vznikají radioaktivní nuklidy. Z vyzářené gama energie fotonů a z poločasu rozpadu nuklidu lze zjistit přesná množství prvků. Je-li znám obsah třiceti až pětatřiceti stopových prvků tvořících dohromady pouze 0,1 procento celkové váhy vzorku, lze určit původ vzorků keramiky s vysokou jistotou. To díky tomu, že obsah těchto prvků v hlíně se na celé Zemi od místa k místu liší a každá hlína má díky svému unikátnímu chemickému složení i svůj charakteristický „otisk prstu“, ještě umocněný specifickým výrobním postupem místních hrnčířů.
Analýzy INAA vzorků keramiky prokázaly, že keramika v jeskyních přilehlých ke kumránskému sídlišti má stejné složení jako keramika sídliště Khirbet Qumranu. Nejen typ místní keramiky, ale i chemické složení hrnčířské hlíny tedy svědčí o tom, že nádoby na svitky vyráběli hrnčíři přímo v Kumránu, i když nádoby sloužící jiným účelům pocházely také odjinud, například z nedalekého Jericha nebo z Jeruzaléma. Svou roli v prezentaci těchto výsledků sehrála i Praha, kde se v roce 1999 konalo sympozium odborníků zabývajících se analýzou materiálů souvisejících se svitky od Mrtvého moře (Gunneweg a Balla 1999, 2003, 2006).
Kumránská komunita uchovávala své svitky v hliněných nádobách, kde v suchém prostředí vydržely celá tisíciletí. Pergamenové svitky z pouštního prostředí u Mrtvého moře zůstaly pozoruhodně zachovalé. Jak ale ti lidé přišli na způsob, jakým pergameny uložit tak, aby vydržely nejen po celá staletí, ale i tisíciletí?
Ve 32. kapitole Jeremiáše je zapsán tento zajímavý příběh:
Jeremjáš řekl: Stalo se ke mně slovo JHVH: Hle, přijde k tobě Chanameel, syn tvého strýce Šalúma, se slovy: Kup si mé pole, které je v Anatótu, protože máš příbuzenské výkupní právo, abys ho koupil. Potom ke mně podle slova JHVH přišel Chanameel, syn mého strýce, na nádvoří stráží a řekl mi: Kup si, prosím, mé pole, které je v Anatótu, jenž je v zemi Benjamín, protože máš vlastnické a příbuzenské výkupní právo. Kup si ho. A poznal jsem, že to bylo slovo JHVH. Koupil jsem si tedy pole od Chanameela, syna mého strýce, které je v Anatótu a odvážil jsem mu stříbro: Sedmnáct šekelů stříbra. Zapsal jsem to na listinu a zapečetil, povolal jsem svědky a odvážil jsem stříbro na vahách. Vzal jsem zapečetěnou kupní listinu s příkazy a ustanoveními i otevřený opis a dal jsem kupní listinu Bárukovi, synu Nerijáše, vnuku Machsejášovu, před očima Chanameela, syna mého strýce a před očima svědků, kteří podepsali kupní listinu před očima všech Judejců, kteří seděli na nádvoří stráží. Před jejich očima jsem Bárukovi přikázal: Toto praví JHVH zástupů, Bůh Izraele: Vezmi tyto listiny, tuto zapečetěnou kupní listinu i tento otevřený opis a dej je do hliněné nádoby, aby se uchovaly po mnoho dní. Protože toto praví JHVH zástupů, Bůh Izraele: Znovu se budou v této zemi kupovat domy, pole a vinice. (ČSP)
Bylo to tedy doporučení, které dal Stvořitel Jeremijášovi. Ten, v poslušnosti Bohu, tento způsob uchovávání svitků použil a zapsal ho jako metodiku, podle níž postupovali i bohabojní příslušníci komunity Jachad, kteří v Kumránu psali a skladovali své svitky. A tak není divu, že od od vzniku izraelského státu, kdy hliněné nádoby z jeskyní u Mrtvého moře začaly po dvou tisících let svůj obsah vydávat, se v Judsku opět začaly kupovat domy, pole a vinice.
Jeden z tuctu keramických kalamářů nalezených ve skriptoriu v Kumránu; výška 4.6 cm, průměr 3.9 cm, log.giov, knihovna Kongresu USA
V oblasti Mrtvého moře byla většina nalezených svitků napsaných na pergamenu; z textů na papyru zůstalo jen pár zlomků, o kterých snad příště. V egyptských hrobech se však dochovaly papyry ještě o tisíciletí starší; ten nejznámější z nich je papyrus písaře Ani z roku asi 1250 př. n.l.:
Část papyru písaře Ani ca 1250 př.n.l. Britské muzeum. Djehouty, CC-BY-SA-PD-40
Jak se pergamen a papyrus vyráběl?
Papyrus se tradičně vyráběl ze stonků šáchoru papírodárného (Cyperus papyrus L.). Ruční výrobu papyru dnešním návštěvníkům v Egyptě ukazují, ale nemusíme tam kvůli tomu jezdit, abychom se s ní seznámili. Můžeme se na ni podívat na řadě videí, například zde: https://www.youtube.com/watch?v=bWpLRvcnpx8
Vlastní papír si můžeme celkem jednoduše vyrobit jako Cory Morrison i z jiných rostlin obsahujících vlákna celulózy, třeba z trávy: https://www.youtube.com/watch?v=bWpLRvcnpx8. Potřebujeme jen přidat pojidlo. Šáchor ji obsahuje, proto při výrobě papyru není prý žádného lepidla zapotřebí, i když se někdy ještě přidává mouka jako zdroj škrobového pojidla.
Kdo by se chtěl podívat, jak lze vyrobit pergamen z kůže získané stažením zvířat, po odstranění chlupů, podkožních tkání a blan škrabáním na koželužském špalku, napínáním a sušením a třeba si to i sám zkusit, zde je série podrobných instruktážních videí Petra Kavana: https://www.youtube.com/watch?v=1rI6_4tMzGY
Odborníci diskutují o tom, jestli si komunita z Kumránu, která svitky opisovala, sama také pergamen vyráběla, a pokud ano, jaký postup k tomu používala. Asi 2 km od Khirbet Qumranu, blíž k pobřeží Mrtvého moře, měli lidé z Khirbetu pobočný podnik v Ain Feshkha s množstvím nádrží a dostatkem pramenité a jen mírně slané vody, což jsou pro výrobu pergamenu dobré podmínky. Našly se zde také velké oblé kameny sloužící stejně jako koželužský špalek k tzv. mízdření (deVaux 1973; odkaz na český překlad zde):
Kameny sloužící jako koželužské špalky k čištění kůží při výrobě pergamenu. deVaux 1973.
Analýzami pergamenových svitků dospěli odborníci k závěru, že pergameny, na které se v Kumránu psalo, byly vyrobeny dvojím způsobem, některé „západním“, jiné „východním“. Nejdelší Chrámový svitek měřící 8,15 metrů byl vyroben z kůže tenké jen 0,1 mm. Je světlý a popsaný jen na vnitřní straně, která byla před psaním ošetřena minerální látkou obsahujícím Na, Ca, S, Mg, Al, Cl a Si, se zvláště vysokým obsahem síry, sodíku a vápníku odpovídajícím minerálům thénarditu a glauberitu, což jsou sírany (Schuetz a kol. 2019). Organickou složku pergamenu tvoří především vlákna kolagenu, který může ve vlhku degradovat na slizovitý gel, čímž dochází k nevratnému rozpadu tohoto materiálu, který sloužil jako nosič cenných informací po tisíciletí.
Znalci svitků od Mrtvého moře odhadují, že se v důsledku historického rabování jeskynních pokladů i neodborného zacházení se svitky bezprostředně po jejich objevu dochovalo jen asi šest procent z původního počtu svitků. O nich ale už vyšlo mnoho knih a odborných publikací a uskutečnila se řada mezinárodních sympozií. První objevitelé pro ně v dobách bojů nasazovali své životy. I to "málo", jež se nám dochovalo, nás přivádí k hlubokému údivu. A k lepšímu pochopení toho, co apoštol Pavel napsal korintským (2Kor 4, 6-7):
Bůh, který řekl: ‚Z temnoty ať zazáří světlo,‘ zazářil v našich srdcích, aby osvítil lidi poznáním Boží slávy v osobě Ježíše Krista. Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás. (ČSP)
My jsme ty křehké, hliněné nádoby; Ježíš je ztotožňován s Božím slovem. Nejlépe to sděluje řecký text první kapitoly Janova evangelia:
Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. (ČSP)
Tedy: kdo nechce mít v sobě jen nějaký fake, potřebuje se naplnit Božím slovem a otevřít Ježíši, který klepe na naše dveře (Zjevení 3,20).
Zdroje:
- deVaux R. 1973. Archaeology and the Dead Sea Scrolls. The Schweich Lectures of the British Academy 1959, Revised. Oxford Univ. Press, London. 142 stran. ISBN 0197259316
- Gunneweg, J., Balla, M. 1999. Does the provenance of qumran pottery shed light on the origin of the dead sea scrolls? In: Burger J., Pfeiffer I., Hummel S., Herrman B., Gunneweg J., Greenblatt Ch., Bar-Gal G., Balla M. (eds.), Abstracts of Papers presented at Symposium on the Role of Analytical Methods in the Study, Restoration and Conservation of Ancient Manuscripts, with Emphasis on the Dead Sea Scrolls Ancient Microsatellite DNA in Animal Skin. Prague.
- Gunneweg, J., Balla, M. 2003. Neutron Activation Analysis. Scroll Jars and Common Ware. Fouilles de Khirbet Qumrân et'Ain Feshkha II. Études d'anthropologie, de physique et de chemie. Studies of anthropology, physics and chemistry, 3-53.
- Gunneweg J., Balla M. 2006. The provenance of Qumran pottery by instrumental Neutron activation analysis. In: Gunneweg J., Greenblatt Ch., Adriaens A. (eds.), The Bio- and Material Cultures at Qumran. COST-Action G8 Fraunhofer Verlag, 2006, 9 Outdoor Qumran and the Dead Sea, pp. 99-108.
- Poole J.B., Reed R. 1962. The Preparation of Leather and Parchment by the Dead Sea Scrolls Community. Technology and Culture, 3(1), 1-26. https://muse.jhu.edu/article/895411.
- Schuetz R., Maragh J.M., Weaver J.C., Rabin I., Masic A. 2019. The Temple Scroll: Reconstructing an ancient manufacturing practice. Sci Adv. 6:5(9): eaaw7494. doi: 10.1126/sciadv.aaw7494. PMID: 31523710; PMCID: PMC6731068.
- Thiede C.P., d´Ancona M. 2004. Ježíšův očitý svědek. Překlad Alexius Pešat. Matice cyrilometodějská s.r.o., Olomouc. 226 stran.
- Thiede C.P. 2004. Svitky od Mrtvého moře. Překlad Pavel Čech. VOLVOX GLOBATOR, Praha. 298 stran.
