Následující text je překladem hesla Ninive z biblického slovníku Easton's Bible Dictionary - Nineveh
Poprvé je zmíněno v Genesis 10,11, což je v revidované verzi přeloženo takto: "On [tj. Nimrod] odešel do Asýrie a postavil Ninive." Znovu se o něm píše až v Jonášových dnech, kdy je popisováno (Jonáš 3,3; 4,11) jako velké a lidnaté město, kvetoucí hlavní město asyrské říše (2 Kr 19,36; Iz 37,37). Kniha proroka Nahuma se téměř výhradně zabývá prorockým odsouzením tohoto města. Předpovídá se jeho zkáza a úplné zpustošení (Nah 1,14; 3,19 ad.). Také Sofonjáš (2,13-15) předpovídá jeho zkázu spolu s pádem říše, jejímž bylo hlavním městem. Od té doby o něm není v Písmu žádná zmínka, dokud není jmenováno v dějinách evangelia (Mt 12,41; L 11,32).
Toto "nesmírně veliké město" leželo na východním neboli levém břehu řeky Tigris, podél níž se táhlo v délce asi 30 mil a mělo průměrnou šířku 10 a více mil od řeky zpět směrem k východním kopcům. Celý tento rozsáhlý prostor je nyní jednou obrovskou oblastí zřícenin. Zaujímalo centrální polohu na velké dálnici mezi Středozemním mořem a Indickým oceánem, a spojovalo tak Východ a Západ, a proto do něj proudilo bohatství z mnoha zdrojů, takže se stalo největším ze všech starověkých měst.
Kolem roku 633 př. n. l. začala asyrská říše vykazovat známky slabosti a Ninive bylo napadeno Médy, k nimž se následně kolem roku 625 př. n.l. připojili Babylóňané a Susiové, kteří na něj znovu zaútočili, načež padlo a bylo srovnáno se zemí. Asyrská říše poté zanikla a Médové a Babyloňané si mezi sebou rozdělili její provincie. "Poté, co více než šest set let vládlo s ohavnou tyranií a násilím od Kavkazu a Kaspického moře až k Perskému zálivu a zpoza Tigridu do Malé Asie a Egypta, zmizelo jako sen" (Nahum 2,6-11). Jeho konec byl zvláštní, náhlý, tragický. Bylo to Boží dílo, jeho soud nad asyrskou pýchou (Izajáš 10,5-19).
Před čtyřiceti lety byly naše znalosti o velké asyrské říši a jejím velkolepém hlavním městě téměř nulové. O její moci a velikosti se sice dochovaly mlhavé vzpomínky, ale s určitostí se o ní vědělo jen velmi málo. Po jiných zaniklých městech, jako byla Palmýra, Persepolis a Théby zůstaly ruiny, které označovaly jejich umístění a vypovídaly o jejich někdejší velikosti, ale po tomto královském městě Ninive nezůstala zřejmě ani stopa a samotné místo, na kterém stálo, bylo jen předmětem dohadů. V souladu s proroctvím Bůh učinil "úplný konec tomu místu". Stalo se "pustinou".
Za časů řeckého historika Hérodota roku 400 př. n. l., bylo minulostí, a když tím místem procházel historik Xenofón, ztratila se i samotná vzpomínka na jeho jméno. Bylo pohřbeno mimo dohled a nikdo neznal jeho hrob. Už nikdy nemělo povstat ze svých trosek.
Město bylo pohřbeno po více než dva tisíce let. Francouzský konzul v Mosulu pak začal prohledávat rozsáhlé pahorky, které se rozkládaly podél protějšího břehu řeky. Arabové, které při těchto vykopávkách zaměstnal, ke svému velkému překvapení narazili u mohyly Chorsabadu na ruiny stavby, která se při dalším průzkumu ukázala být královským palácem Sargona, jednoho z asyrských králů. Dostali se do jeho rozsáhlých dvoran a komnat a z jeho skrytých hlubin vynesli mnoho nádherných soch a dalších památek na dávné časy.
Průzkumné práce na pahorcích v Nebi-Junu, Nimrúdu, Kojundžiku a Chorsabadu prováděli M. Botta, sir Henry Layard, George Smith a další téměř nepřetržitě a vykopali obrovské poklady starého asyrského umění. Byl objevován jeden palác za druhým s jejich výzdobou a reliéfními deskami, které odhalují život tohoto starověkého národa, jeho válečné a mírové umění, formy jeho náboženství, styl jeho architektury a velkolepost jeho panovníků. Byly prozkoumány ulice města, přečteny nápisy na cihlách a deskách a sochařských figurách a tajemství jeho historie je odhaleno.
Jedním z nejpozoruhodnějších nedávných objevů je knihovna krále Asur-bani-pala, nebo, jak ho nazývají řečtí historikové, Sardanapala, vnuka Sennacheriba (q.v.). (Viz ASNAPPER .) Tuto knihovnu tvoří asi deset tisíc plochých cihel nebo tabulek, které jsou všechny popsány asyrskými znaky. Obsahují záznamy o dějinách, zákonech a náboženství Asýrie, které mají největší hodnotu. Tyto zvláštní hliněné listy nalezené v královské knihovně tvoří to nejcennější ze všech pokladů literatury starého světa. V knihovně se nacházejí také staré akkadské dokumenty, které jsou nejstaršími dochovanými písemnostmi na světě a pocházejí pravděpodobně až z doby Abraháma. (Viz SARGON .)
"Asyrská královská rodina je asi nejluxusnější v našem století [vláda Assur-bani-pala]... Její vítězství a výbojné výpravy, které trvaly nepřetržitě sto let, ji obohatily o kořist dvaceti národů. Sargon zabral to, co zbylo Chetitům; Sennacherib přemohl Chaldeu a poklady Babylonu přešly do jeho pokladnice; Esarhaddon a sám Asur-bani-pal vyplenili Egypt a jeho velká města, Sais, Memfis a Théby sta bran... Nyní se do Ninive hrnou cizí kupci a přivážejí s sebou nejcennější výrobky ze všech zemí, zlato a voňavky z jižní Arábie a od Chaldejského moře, egyptské plátno a sklářské výrobky, vyřezávané smalty, zlatnické práce, cín, stříbro, fénický purpur; cedrové dřevo z Libanonu, nenapadnutelné červy; kožešiny a železo z Malé Asie a Arménie." (Starověký Egypt a Asýrie, autor G. Maspero, strana 271).
Válečná scéna na Ašurbanipalově reliéfu z Ninive. A.Huan, CC-BY-SA-2.0
Basreliéfy, alabastrové desky a sochařské památky nalezené v těchto objevených palácích slouží pozoruhodným způsobem k potvrzení starozákonních dějin izraelských králů. Vzhled ruin ukazuje, že ke zkáze města přispěl nejen útočící nepřítel, ale také potopa a oheň, čímž se potvrzují starověká proroctví, která se ho týkala. "Nedávné vykopávky," říká Rawlinson, "ukázaly, že oheň byl velkým nástrojem při zničení ninivských paláců. V některých částech ninivských pahorků se setkáváme s kalcinovaným alabastrem, zuhelnatělým dřevem a dřevěným uhlím, kolosálními sochami rozpukanými žárem, což potvrzuje pravdivost proroctví."
Ninive ve své slávě bylo (Jonáš 3,4) "převeliké město na tři dny cesty", tj. pravděpodobně v obvodu. To by znamenalo obvod asi 60 mil. Ve čtyřech rozích nepravidelného čtyřúhelníku se nacházejí zříceniny Kujundžik, Nimrud, Karamless a Chorsabád. Tyto čtyři velké masy zřícenin s celou plochou zahrnutou do rovnoběžníku, který tvoří linie vedené od jednoho k druhému, jsou obecně považovány za celek tvořící zříceniny Ninive.
Další informace o Ninive najdete v článku zde.
