Značení hrobů v Údolí králů v Egyptě. Wikimedia Commons, Kingtut, CC-BY-SA-PD-3.0
Řeč je o biblickém příběhu o vyjití Božího lidu z Egypta zvaném exodus, který se připomíná při židovském svátku pesach i během křesťanských Velikonoc. To proto, že ukřižovaný Ježíš je tím pesachovým beránkem.
Když Mojžíš na Boží pokyn konfrontoval faraona, aby zotročené Izraelity uvolnil k uctívání Stvořitele, provázely to zázračné události, kterým se říká egyptské rány. Těmi byl faraon pobízen, aby propustil své dlouho utiskované hebrejské otroky, jejichž všechny chlapce nechal hned při narození zabíjet už jeho otec. Mojžíš tehdy unikl smrti díky své matce a faraonově dceři, která ho adoptovala, protože si ho Bůh vybral pro záchranu a vyvedení lidu z Egypta. Možná jste viděli film z roku 1956, kde ho hrál Charleton Heston; zde je videoklip: https://www.youtube.com/watch?v=ahkwQhQZWG8
O tom, který z faraonů byl faraonem exodu, se dlouho vedly spory. Bible totiž jeho jméno neuvádí. Avšak jak historické, tak i archeologické důkazy svědčí o tom, že jím byl Amenhotep II. z 18. dynastie. Můžete si o tom přečíst v tomto příspěvku.
Sarkofág Amenhotepa II. v hrobce KV35 v Údolí králů v Egyptě. Wikimedia Commons, Ignati, CC-BY-SA-PD-3.0
Než mohl Mojžíš svůj lid z egyptského otroctví vyvést, muselo být na Egypt sesláno deset ran:
- 1. Krev - veškerá voda v Egyptě se proměnila v krev (Exodus 7,14-24)
- 2. Žáby - přemnožení žab (Exodus 7,25 - 8,11)
- 3. Štěnice/vši - přemnožení obtížného hmyzu (Exodus 8,12-15)
- 4. Mouchy - přemnožení much (Exodus 8,16-28)
- 5. Mor - postižení stád Egypťanů dobytčím morem (Exodus 9,1-7)
- 6. Vředy - postižení Egypťanů a jejich stád vyrážkou (Exodus 9,8-12)
- 7. Krupobití - zničení úrody a pobití dobytka a lidí, kteří se neukryli, krupobitím (Exodus 9,13-35)
- 8. Kobylky - přemnožení kobylek a zničení zbývající vegetace (Exodus 10,21-20)
- 9. Tma - neproniknutelná hustá tma po tři dny, jen pro Egypťany (Exodus 10,21-29)
- 10. Pobití prvorozených - smrt všech prvorozených z každé rodiny a z dobytčat v domech nechráněných krví, během jediné noci (Exodus 11,1 -12,36)
Faraonův odpor se s každou další ranou postupně snižoval, byť své sliby bral zase zpět, když na Mojžíšovu přímluvu ta která rána zase odezněla. Nechtěl přijít o svou nadřazenost ani o cenné pracovní síly. Po desáté ráně ale sám nařídil, aby jeho otroci odešli. Jeho nejstarší syn stojící v tom videoklipu vedle svého otce reagoval na zázrak, k němuž došlo při první audienci Mojžíše u faraona. Při něm faraonovi kněží sice své hole proměnili v hady též, ale jejich hadi byli pozřeni hadem, ve kterého se proměnila hůl Mojžíše.
Na ochranu před poslední ranou smrti pak platilo jen jediné: Krev beránka, kterou bylo zapotřebí označit veřeje po obou stranách dveří a nadpraží. Dokážete si představit, jaký symbol tím načrtli? Anděl smrti takto označený dům přešel a nikdo v něm nezemřel (Exodus 12. kapitola). Ježíš byl ukřižován stejného dne, kdy tehdy v Egyptě zabíjeli beránka, jen asi o 1500 let později.
Kdo tedy v Egyptě nezabil beránka a neoznačil veřeje svého domu jeho krví, u toho byl ráno nalezen každý prvorozený mrtvý: z lidí i z dobytka. Přihodilo se to i faraonovi; té noci zemřel jeho prvorozený syn, který měl vládnout po něm:
O půlnoci se stalo, že Jahveh v egyptské zemi pobil všechno prvorozené od prvorozeného syna faraona, který seděl na svém trůnu, až po prvorozeného zajatce, který seděl v žaláři, i všechno prvorozené z dobytka. Tu farao té noci vstal, i všichni jeho otroci, i všichni Egypťané, a v Egyptě nastal veliký křik, protože nebyl dům, ve kterém by nebyl někdo mrtvý (Exodus 12,29-30).
Co našli archeologové v hrobce Amenhotepa II.
V roce 1898 napsal významný francouzský archeolog Victor Loret zprávu o svém nálezu hrobky Amenhotepa II. v Údolí králů v Egyptě. Nese označení KV35. Protože Loret nalezl u vchodu pozůstatky rozbitých částí kořisti dávných vykradačů hrobů, nečekal, že uvnitř ještě najde něco cenného.
Loretova kresba zachycující cestu k objevu Amenhotepova sarkofágu. Z YT videa Joela Kramera, v=mJP4pVjnWpk
Pustil se však do tohoto dobrodružství a s jedním kolegou překonal nástrahy cesty do podzemí, jen se svíčkou. Svažujícím se dlouhým tunelem se dostali k hluboké šachtě, do níž se spustili pomocí žebříku. Tunel, do něhož museli po žebříku na druhé straně šachty zase vylézt, pokračoval dál, k místnosti se dvěma středovými sloupy, kde je poněkud vystrašilo mumifikované tělo ležící na dřevěném člunu u stěny.
Tunel pokračoval k další místnosti se šesti sloupy ve dvou řadách a nástěnnými malbami s nápisy Amenhotepa II. Z ní sestupovalo pár schodů k jeho královskému sarkofágu. Jeho víko bylo odklopené a Loret v něm ke svému překvapení spatřil tmavou rakev. V místnosti se šesti sloupy nalezl pohřební sošky. Tyto sošky představovaly faraonovy služebníky pro jeho posmrtný život.
Pohřební soška Webensenu, syna Amenhotepa II. Z YT videa Joela P. Kramera, v=mJP4pVjnWpk
Na všech bylo jméno Amenhotepa II., s jedinou výjimkou: jedna nesla jméno Webensenu. Loret z toho vyvodil závěr, že musí patřit faraonovu synovi. V postranní místnosti pak nalezl tři mumifikovaná těla ležící na zádech. Prostřední nahé tělo náleželo chlapci ve věku mezi 11 až 15 lety. Na pravé straně jinak oholené hlavy měl dlouhý svazek krásných černých vlasů. Loret později nalezl i fragmenty nádoby na jeho vnitřní orgány. Je na nich napsáno: „Webensenu“ a „Z těla králova syna“.
Nádoba na tělní orgány z hrobky Amenhotepa II. Z YT videa Joela Kramera, v=mJP4pVjnWpk
Když se Loret později do hrobky vrátil, otevřel rakev v královském sarkofágu a nalezl v ní mumii v pohřebním plátně, na němž byl nápis „Amenhotep II.“ O identitě této mumie tak nebylo žádných pochyb. Později ji zkoumal G. Elliot Smith, který své výsledky zveřejnil v publikaci Katalog egyptských starožitností muzea v Kairo, Královské mumie. Mumie Amenhotepa II. je popsána pod číslem 61069. Smith zde zaznamenal význačný nález: Kůže mumie byla hustě pokryta neobvyklými nádorky o průměru 2 až 8 mm. Takové nádorky nebyly nalezeny na žádné jiné mumii v celém Údolí králů. Odpovídá to tomu, co se o šesté ráně píše v Exodu 9,8-11: I řekl Jahveh Mojžíšovi a Áronovi: Vezměte si plné hrsti sazí z hrnčířské pece a ať je Mojžíš rozhazuje k nebi před očima faraona. Stanou se prachem po celé egyptské zemi a vyvolají na lidech i na dobytku v celé egyptské zemi vředy hnisavých neštovic. Vzali tedy saze z hrnčířské pece, postavili se před faraona a Mojžíš je rozhazoval k nebi. Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic. Ani kouzelníci nebyli schopni se postavit před Mojžíše kvůli vředům, protože vředy byly na kouzelnících i na celém Egyptě.
Ty vředy můžete sami vidět na mumii Amenhotepa II. v Egyptském muzeu v Káhiře.
Mumie faraona Amenhotepa II. nalezená v jeho hrobce KV35. Z YT videa Joela Kramera, v=mJP4pVjnWpk
Všechny ty nálezy jsou jednoznačným důkazem, že v hrobce Amenhotepa II. KV35 byl pohřben i jeho syn Webensenu. Není to jen Loretův závěr. V klasické práci Aidana Dodsona a Dyana Hiltona, The complete royal families of ancient Egypt, se můžeme dočíst toto: Webensenu, syn Amenhotepa II. Zemřel jako dítě a byl pochován se svým otcem v hrobce KV35, kde pravděpodobně dosud leží. Zmíněn na soše Minmose v Karnaku. Ten nápis v Karnaku skutečně zmiňuje i Amenhotepa II.:
Nápis na soše Minmose v Karnaku, kde je Webensenu označen jako syn Amenhotepa II. Z YT videa Joela P. Kramera, v=mJP4pVjnWpk
Jelikož tedy víme jistě, že Webensenu byl pochován v hrobce svého otce, je jasné, že musel zemřít dřív než on. Jakmile totiž zemřel faraon a byl pochován se všemi svými poklady, jeho hrobka byla uzavřena a zapečetěna a žádný následník do ní již nemohl být uložen.
Reliéfy vpravo jsou z YT videa Joela P. Kramera https://www.youtube.com/watch?v=mJP4pVjnWpk. Fotografie mumie Webensenu vlevo pochází z Wikimedia Commons, G. Elliot Smith, CC-BY-SA-PD-US.
Na posledním odkazu dole najdete popis hrobky Amenhotepa II. i se schématem od Pavla Felgra.
Současný významný archeolog Joel P. Kramer, z jehož videa tento příspěvek především čerpá, ověřil současný stav hrobky Amenhotepa II. Hrobka KV35 je uzamčená a dovnitř bylo možno dostat se až když byl nalezen ten, kdo měl klíče a chtěl uzavřít obchod. Sarkofág Amenhotepa byl stále uvnitř. Ke svému úžasu nalezl v hrobce i mumii královského prince Webensenu.
Archeologie tak doplnila až šokující materiály a informace k biblickému příběhu o vyjití z Egypta. Ukázala, který faraon byl faraonem exodu, jak vypadal a jak se jmenoval. Ukázala, jak se jmenoval a jak vypadal jeho prvorozený syn, jehož dostihla předčasná smrt pro pýchu jeho otce. Není vyloučené, že tato rána uchránila Webensenu před druhou smrtí. A my zde máme kromě hrobky a identifikujících nápisů dokonce i jejich mumie jako další důkazy toho, že má Bible pravdu a že se na Boží slovo můžeme spolehnout.
Zdroje:
- https://www.youtube.com/watch?v=mJP4pVjnWpk
- Victor Loret, 1898. Le tombeau d'Aménophis II et la cachette royale de Bibân-el-Molouk. Bulletin de L´Institut Egyptien, No 9.
- https://www.starovekyegypt.net/udoli-kralu/hrobka-kv35-amenhotepa2.php
