Co vlastně „znamení“ znamená? Můžeme vidět i jiná znamení než znamení Boží?
Protosinajský nápis nalezený roku 1935 v Serabit El Khadem. Hlava býka zastupuje písmeno A, křížek písmeno T. Romain Butin, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-PD-old
V Bibli se pojem „znamení“, hebrejsky א֗וֹת (ót), řecky σημεῖον (séméion), vyskytuje 79krát ve Starém zákoně a 77krát v Novém zákoně.
Pojem „znamení“ se vyskytuje často spolu se slovem „zázraky = mocné činy“, což je hebrejsky מפת ,מופת (mofet); ve Starém zákoně se vyskytuje 36krát. Někdy však stojí samostatně, zpravidla tam, kde má místně či časově omezenou působnost, například pro určitého člověka či skupinu lidí a omezený čas. Řecké slovo pro zázraky je τέρας (teras); v Novém zákoně se vyskytuje 16krát.
Podle hebrejsko-českého slovníku má slovo א֗וֹת význam: znamení, značka, zázračné znamení. Slovo מפת ,מופת (mofet) se překládá jako div, znamení, zázrak, předzvěst (jako zvláštní projev Boží moci).
Dle řecko-českého slovníku prof. Tichého má slovo σημεῖον (séméion) významy: znamení, známka; zázrak jako znamení, div, podivuhodná událost. Příbuzné slovo σημειόομαι (sémejoomaj) znamená zaznamenat si, poznačit si, zapamatovat si. Slovo τέρας (teras) pak překládá div, zázrak.
Pojem „znamení“, případně „znamení a zázraky“ nebo „znamení a divy“ tedy označuje něco podivuhodného, co se vymyká běžné realitě a pravděpodobnosti. Něco, čemu je dobré věnovat pozornost, protože nás to má něco naučit, na něco upozornit; proto je to i něco, co je dobré si pamatovat.
Z významu znaků v paleohebrejštině, kde písmeno „alef“ reprezentuje hlavu býka znamenající „silný v moci“ a „tav“ křížek s významem „značka“, „znamení“, mezi nimiž je „vav“ - kolík nebo hřebík s významem „upevnit“, by se pro slovo א֗וֹת dal odvodit původní význam „silná a upevněná značka/znamení“. Případně, vzhledem k tomu, že je „alef“ počáteční a „tav“ koncové písmeno abecedy, by to mohlo znamenat „značka/znamení platící od počátku do konce“.
Vývoj písmene alef a jeho podoba v různých jazycích. Evershitow, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-PD-3.0
Tím nejdůležitějším, největším Božím znamením je Ježíš, Ješua (=záchrana), který byl poslán a dobrovolně přišel nás zachránit, narodil se v jeskyni pro ovce, místo do postýlky byl položen do kamenného žlabu, všechno co dělal (jeho znamení, divy a zázraky) a co vytrpěl, když se nechal zradit, nespravedlivě odsoudit, bičovat a ukřižovat, ukazovalo na Boží lásku, která lidi vysvobodila od zasloužené destinace - pekla. Jeho vzkříšení po třech dnech na kamenné lavici v hrobě, které je cestou do nebe i pro nás, ukázalo na Boží milost a spravedlnost: My zasluhujeme smrt, ale Ježíš zemřel místo nás. Náš hřích, který nás odděluje od Boha, vzal na sebe, abychom mohli mít přístup k nebeskému Otci: Toho, který hřích nepoznal, učinil hříchem místo nás, abychom se my stali Boží spravedlností v něm (1 Korintským 5,21). Proto jsou Božím znamením i ti, kteří Boží záchranu přijali a požádali Ješuu, aby jejich život nadále řídil. Vyplývá z toho, že se také řídí Božím slovem, a že se Bůh skrze ně znameními, zázraky a divy projevuje.
Ježíš, největší Boží znamení, na podobizně podle Turínského plátna. Wikimedia Commons, CC-BY-SA-PD-2.5
Co je Božím znamením? To, co mluví o Božím díle a co slouží k ochraně Božího lidu.
Nebeských znamení se obávají pohané, ale Boží lid se jich bát nemusí a nemá (Jeremiáš 10,2). Nejen učitelé zákona a farizeové (Matouš 12,38; Marek 8,11-12; Lukáš 11,16), ale i Herodes (Lukáš 23,8) chtěli po Ježíši znamení. Ježíš jim odpověděl, že jediné znamení, které dostanou, bude znamení proroka Jonáše, který byl tři dny a tři noci v břiše velké ryby: mluvil o třech dnech, které měl sám strávit v hrobě (Matouš 12,38-40; 16,1-4; Lukáš 11,29-30). V jakých dalších souvislostech se toto slovo vyskytuje v Bibli?
Znamení ve Starém zákoně
Nebeská světla; první výskyt slova znamení v Bibli je ve spojení s nebeskými světly v Genesis 1,14:
I řekl Bůh: Ať jsou světla na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení, k určování časů, dnů a let.
Další znamení ve Starém zákoně:
• Kainovo znamení na jeho ochranu před usmrcením (Genesis 4,15)
• Duha jako znamení Boží smlouvy s lidmi (Genesis 9)
• Obřízka je znamením smlouvy (Genesis 17; Římanům 4,11)
• Mojžíšova znamení před faraonem v Egyptě – tzv. egyptské rány (Exodus, kapitoly 4-12)
• Krev na veřejích na znamení smlouvy (Exodus 12,13)
• Boží slovo přivázané k paži mužů (Exodus 13,9)
• Zachovávání sobotního dne odpočinku (Exodus 31,13)
• Sobotní den odpočinku je také sám znamením Boží smlouvy se syny Izraele (Exodus 31,17; Ezechiel 20,12; 20,20)
• Znamení na praporcích kmenů – Jákobových synů (Numeri 2,2; Žalm 74,9)
• Pláty z kadidelnich těch, kteří hřešili proti svým duším, byly na oltáři znamením pro syny Izraele (Numeri 17,3)
• Áronova hůl byla znamením pro syny vzpoury (Numeri 17,25)
• Kórach a jeho společníci, jež pohltila země, se stali výstražným znamením (Numeri 26,10)
• Kameny značící v Jordánu přechod Izraelců do zaslíbené země (Jozue 4,6)
• Událost potvrzující pravdivost proroctví je znamením (První Samuelova 2,34; 10,7; 14,10; Druhá Králů 19,29; 20,8-9; Druhá Paralipomenon 32,24)
• Utišení hukotu moře i národů je znamením (Žalm 65,8-9)
• Ezechielovo předvedení toho, co se stane, na modelu cihly a železné desky (Ezechiel 4,1-3)
• Syn Boží je znamením: Proto vám Panovník dá znamení sám: Hle, dívka otěhotní, porodí syna a dá mu jméno Immanuel. (Izajáš 7,14)
• Boží lid je znamením: Hle, já a potomstvo, které mi dal Jahveh, jsme v Izraeli za znamení a divy od Jahveh zástupů, který přebývá na hoře Sijón. (Izajáš 8,18)
• Oltář Jahveh uprostřed Egyptské země bude znamením (Izajáš 19,19-20)
• Izajáš tři roky nahý a bosý jako znamení pro Egypt a Kúš (Izajáš 20,3)
• Plodiny, které vyrostou dva roky po sobě bez lidského přičinění, dle Božího slova (Izajáš 37,30)
• Místo trní vyrostou cypřiše a místo kopřiv myrta je znamením, že se naplní Boží zaslíbení (Izajáš 55,13)
• Znamení jako důkaz, že jde o spolehlivé Boží slovo, které se naplní (Izajáš 38,7; 38,22)
• Poslové, na nichž bude Boží znamení, ponesou Boží slávu národům (Izajáš 66,19)
Může být znamení i (od) někoho jiného než od Stvořitele? Může, pokud to Stvořitel dovolí:
• Ve 13. kapitole Deuteronomia se píše o proroku odvádějícím pomocí znamení lid od Stvořitele; ten to dovoluje, aby poznal, zda ho Boží lid skutečně miluje. Láska k Bohu slouží jako ochrana před svody.
• Znameními, mocí a lživými zázraky se projevuje i příchod bezzákonného, podle působení satana, jehož Pán Ježíš odstraní dechem svých úst a svým zjevením zahladí jeho skutky (2 Tesalonickým 2,8-9)
• Jahveh hatí znamení žvanilů (Izajáš 44,25)
• Nepřátelé měli svá znamení i uprostřed Božího lidu (Žalm 74,4)
Znamení v Novém zákoně
Znamením je sám Ježíš:
• dítě v jeslích (Lukáš 2,12),
• ten, jemuž se budou protivit (Lukáš 2,34)
Znamení, která Ježíš učinil:
• přeměna vody ve víno na svatbě v Káni (Jan 2,11). O dalších mluví Jan 2,23;
• uzdravení syna královského úředníka (Jan 4,48+54)
• znamení při nemocných (Jan 6,2; 7,31; 12,37)
• uzdravení slepého od narození (Jan 9,16)
• vzkříšení Lazara (Jan 11,47; 12,18)
• namnožení chlebů, aby lidé pochopili, že on sám je ten chléb z nebe (Jan 6,14-32)
• mnoho dalších nezapsaných znamení (Jan 20,30)
• druhý příchod Ježíše bude znamením konce (Matouš 24,24); na nebi se během něho ukáže znamení syna člověka (Matouš 24,30)
• znameními poslední doby jsou znamení na Slunci, Měsíci a hvězdách, války, zvěsti o válkách, zemětřesení, hladomory a nepokoje, pronásledování Božího lidu a vraždy v rodinách (Marek 13,4; Lukáš 21,7-25)
• polibek byl znamením, kterým Jidáš označil Ježíše těm, kteří ho přišli zatknout (Matouš 26,48)
• falešní kristové a proroci budou činit znamení (Marek 13,22)
• znamení doprovázející ty, kdo věří Ježíši: vyhánějí démony a mluví jinými jazyky v jeho jménu (Marek 16,17; 16,20)
• mluvení jazyky je znamení pro nevěřící (1 Korintským 14,22)
• znamení včetně uzdravování se dála i skrze apoštoly (Skutky 2,43; 4,16+22; 4,30; 5,12; 6,8; 8,6+13; 14,3; 15,12; Římanům 15,19)
• znamení, které Bůh činí skrze apoštola, jsou spolu s divy a zázraky (=mocnými činy) potvrzením jeho apoštolství (2 Korintským 12,12).
• Bůh skrze znamení (a zázraky a divy) dosvědčuje své slovo (Židům 2,4)
• Pavlův vlastnoruční dovětek na konci jeho dopisu je znamením (zárukou) jeho autorství (2 Tesalonickým 3,17)
Nebeská znamení v knize Zjevení:
• žena oděná sluncem s měsícem pod nohama a s dvanácti hvězdami kolem hlavy na nebi (12,1)
• velký rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy s diadémy (12,3)
• šelma vystupující ze země např. nechává sestoupit oheň z nebe jako znamení (13,13-14)
• sedm andělů v nebi se sedmi ranami (15,1)
• duchové démonů činí znamení, aby shromáždili krále celé země k boji (16,14)
• falešný prorok i šelma, před níž činil znamení, jsou zaživa uvrženi do ohnivého jezera (19,20)
