NG: Vítejte ve 14. dílu Perel z hebrejských evangelií. Dnes diskutujeme blahoslavenství z Ješuova kázání na hoře. Naším cílem je projít verši 1-12 z páté kapitoly Matouše a ve 13. dílu jsme se dostali jen přes první dva verše. Dnešním cílem je tedy projít třetí verš. Dokážeme se k němu ale dostat, Keithe?
KJ: Ne, protože jak jsme o tom s Nehemiou mluvili, tak jsme si uvědomili, kolik perel v těch blahoslavenstvích je. Musíme si na to udělat dost času. Takže to, co jsme dělali minule, považuji za úvod k úvodu. Dnes se dostáváme k prvnímu skutečnému blahoslavenství a já se na to skutečně těším. Poslal jsi mi spoustu informací, tak vytáhněte své Bible a pojďte do toho s námi. Bude to skutečně dobré.
NG: Zabýváme se kázáním na hoře, což je pátá až sedmá kapitola Matouše, která má paralelu v šesté kapitole Lukáše. Přečtěme nejdřív Mt 5,3: AŠREI ŠIFLEI RUACH ŠELAHEM MALCHUT ŠAMAJIM. „Šťastní či požehnaní ti, kdo mají“, doslova „nízkého ducha“ nebo „nízko v duchu, neboť jejich je království nebes“. Delitzsch má AŠREI ANIEI HARUACH, „chudí v duchu, neboť jejich je království nebes“.
KJ: Pověz znovu něco o Delitzschovi.
NG: Delitzsch byl křesťanským učencem 19. století a přeložil Nový zákon do hebrejštiny. Byl skutečným znalcem Tanachu, biblické hebrejštiny, a jeho cílem bylo přeložit NZ stylem připomínajícím biblickou hebrejštinu, aby odpovídal cítění židovským čtenářů. Proto se pokusil přeložit ho stylem co nejbližším stylu Starého zákona, ale přímo říká, že ho přeložil z řečtiny. Proč ale přeložil ANIEI a nikoli ŠIFLEI? A proč Matouš má ŠIFLEI RUACH? Pokud by překládal z řečtiny, byl by to velmi nečekaný překlad či verze. Překvapilo by mě, kdyby přeložil ŠIFLEI RUACH od slova ŠAFEL, a ne ANIEI RUACH jako to přeložil Delitzsch, což by byl daleko očekávanější překlad.
Minule jsme procházeli verše v Tanachu, které začínají slovem AŠREI. Neřekli jsme ale to základní. Tou základní informací, která za tím je, je, že existují tři druhy informací, a každý druh informace popisuje jeden typ či kategorii lidí. Vidíme to v hebrejském Tanachu, jak nazýváme Starý zákon. Stará hebrejština ho nazývá MIKRA, což doslova znamená „čtení“ - to, co se četlo nahlas v synagogách. Další název pro SZ je Tanach, což je akronym pro TORAH - zákon, NEVIIM - proroky a KETUVIM - spisy či písma.
Jste-li zvyklí na své Bible, a otevřete hebrejskou Bibli nebo překlad, který je hebrejskému textu věrný i co do jeho členění, například JPS, asi řeknete: „Kde je Daniel? Proč není Daniel mezi proroky? Proč je mezi spisy/písmy?“ Budete hledat v kategorii historických knih. V hebrejském Tanachu takovou kategorii nemáme. Máme Tóru, což je pět knih Mojžíšových, máme osm knih Proroků, první z nich jsou čtyři knihy historického zaměření, ale jsou částí Proroků a mají chronologii, od vstupu do země po exil: Jozue, Soudců, Samuel a Krále. Asi teď namítáte, že je první a druhá Samuelova.. v hebrejštině ale ne. V řečtině je dělení jiné, Samuelovy knihy se jmenují první a druhá Královská, a to, co má hebrejská Bible jako MALACHIM, Králové, je v řecké verzi třetí a čtvrtá Královská.
Takže ty čtyři knihy, Jozue, Soudců, Samuel a Králové, se nazývají První proroci, ty pozdější Pozdější proroci, ne proto, že by byli později, ale v sérii knih po nich následují. Je to Isaiah, Jeremiah, Ezechiel, a pak těch 12 menších proroků, kteří se považují za jednu knihu, i když je to 12 malých knih. Protože byly tak krátké, byly obavy, že by se jednotlivé svitky mohly ztratit, tak je v období druhého chrámu dali do svitku jednoho.
Pak máme KETUVIM, spisy/písma, či HAGIOGRAPHA, což znamená „svatá písma“. Začínají Žalmy, i když v některých manuskriptech začínají knihami Paralipomenon. Tak máme SIFREI EMET, „knihy pravdy“; EMET je akronym pro Joba, Přísloví a Žalmy. Jsou to zvláštní knihy, protože mají vlastní systém akcentů či přízvuků. V Tanachu má každé slovo, každá věta svůj akcent. Ale tyto tři knihy pravdy mají vlastní systém přízvuků.
Pak přichází Pět svitků, které jsou v různých Biblích v různém pořadí: Kazatel, Píseň písní, Ester, Pláč a Rút. A na konci je Ezra a Nehemiah, které tvoří jednu knihu, a Daniel, a pak jedna kniha Paralipomenon. KETUVIM jsou knihami moudrosti. Co v nich máme? Přísloví, Kazatele, Daniela. Tam se v první kapitole mluví o tom, jak byl Daniel cvičen v moudrosti. Proto je ve Spisech, KETUVIM.
Celkem 24 knih, to je Tanach.
Proč s tím zde přicházím? Protože to dělení na tři části je již v Tanachu zmíněno. Je také zmíněno v Novém zákoně, k tomu se dostaneme. Přinesu jen jeden verš z Tanachu, který to odráží, Jeremiah 18,18: „I řekli: ´Pojďme a plánujme proti Jeremiahu plány, nemůže se přece ztratit zákon od kněze ani rada od moudrého (staršího), ani Boží slovo od proroka, pojďme a ubíjejme ho jazykem, neupínejme sluch k žádnému z jeho slov´“.
Jeremiah varoval lid; říkal: „Tento náboženský systém, toto náboženství, které jste vytvořili, to bude zničeno. Babyloňané dobudou zemi, pošlou vás do vyhnanství, a ta falešná tóra, kterou dostáváte od kněží, a falešná moudrost, kterou dostáváte od učenců, a falešné proroctví, které dostáváte od proroků, to bude zničeno. To se ztratí.“ Ti falešní lidé chodí a říkají: „Ne, k tomu nedojde. Zabijme Jeremiaha a tím bude jeho proroctví zneplatněno a my budeme moci ve svém falešném náboženství pokračovat“.
Vidíme, že v myslích starých Israelitů byly tři oblasti informací. Je to Tóra vyučovaná knězem, kohenem, je tu moudrost či rada vyučovaná učencem či mudrcem, CHACHAM, a pak je slovo proroka. Proč je to pro nás důležité? Protože jsme mluvili o tom, že v první až čtvrté kapitole Matouše je Ješua představen jako prorok. V páté až sedmé kapitole Matouše je představován jako moudrý muž, mudrc, CHACHAM. Kdykoli vidíte větu začínající AŠREI, jde o výrok moudrosti.
Takže když lidé slyší, že Ješua říká: AŠREI, AŠREI, AŠREI, hned vědí: „Toto je moudrý muž, který promlouvá slova moudrosti“. Jsou to typické výroky textů moudrosti.
Slovo AŠREI se v Tanachu vyskytuje 44krát ve 41 verších a téměř všechny výskyty jsou v Žalmech a v Přísloví. Co mají společného Žalmy s texty moudrosti? Písně a chvály patří do oblasti moudrosti.
V Lukášovi 24,44 je také dělení na tři kategorie. Když šli po cestě do Emauz, řekl jim: „Toto jsou má slova, která jsem k vám mluvil, když jsem byl ještě u vás, že všechno, co je o mně napsáno v Mojžíšově Tóře, v Prorocích a v Žalmech, se musí naplnit“. Myslel tím jenom knihu Žalmů? Nemyslím. Myslím, že mínil TÓRU, NEVIIM a KETUVIM. První knihou v KETUVIM jsou Žalmy. Je to počátek oddílu moudrosti, kterým jsou Žalmy.
Kniha Ben Sira byla napsána asi 200 př.n.l. a asi o 25 let později ji jeho vnuk přeložil a napsal: „Byla nám dána mnohá velká učení, Zákon a Proroci a ti další, kteří je následovali“. Tím nemyslí lidi, kteří následovali proroky. Má na mysli knihy, které v pořadí následují: Tóra, Proroci a Písma/Spisy.
A píše: „Můj děd..“ jeho děda se náhodou jmenoval Ješua Ben Sira, „který se věnoval hlavně čtení Zákona a Proroků a dalších knih našich předků“, tedy Spisů či Svatých písem, knih moudrosti.
Teď jsme tedy v Matoušovi a dostali jsme se k výrokům z kategorie moudrosti. A tak se dle mého potřebujeme na 5. kapitolu Matouše dívat jako na sérii učení skrze výroky moudrosti.
KJ: Takže když jsi poprvé u Matouše viděl slovo AŠREI, tak jsi hned věděl, že musíme zpomalit?
NG: Určitě. Chci se podívat na každé místo Tanachu, kde toto slovo máme. Nedostaneme se k tomu zřejmě v této sérii, ale strávil jsem mnoho času nad výroky s AŠREI ve spisech starých rabínů. Podobně jako měl Ješua své výroky s AŠREI, tak i oni měli mnoho takových. Myslím, že je třeba mít ten historický a kulturní kontext. Nyní přichází Ješua jako moudrý muž vyučující moudrosti. Jsou to výroky moudrosti.
Přejděme teď k Mt 5,3 – je to první výrok moudrosti, který tu máme.
KJ: Rád bych ještě něco dřív než s tím začneme. Začínal jsem s Novým zákonem a pak se snažil zjistit, o čem je Tanach. Od té doby, co jsme začali studovat spolu, tak když vidím něco v Novém zákoně, předpokládám, že to pochází z Tanachu. Vím, že se chceš dostat k Mt 5,3. Chci ale přečíst jeden verš a chtěl bych znát tvou reakci. Protože moje anglická Bible říká: „Požehnaný chudý v duchu“. Chci přečíst jeden verš a chci se zeptat, jestli si myslíš, že jej mohl mít Ješua na mysli, když promlouval výroky moudrosti. Je ve druhé kapitole první Samuelovy, v osmém verši: „Pozvedá nuzného z prachu a vyvyšuje nemajetného z hnoje k posazení s velmoži, i obdařuje je vlastnictvím trůnu slávy, neboť Jehovah patří sloupy země, na nich založil svět“. Pak je tu ještě Žalm 51,17 – ten by mohl být klíčový: „Oběťmi Bohu je zlomený duch; srdcem zlomeným a zdrceným, Bože, neopovrhuješ“.
NG: Zcela jistě jsou tyto verše v pozadí. Otázkou je, zda se to vztahuje k tomuto verši. U Žalmu 51,17 je to jistě daleko silnější než u 1Sam 2,8. To zajímavé tady je, že jak v angličtině, tak i v řečtině zde máme „chudý v duchu“. Mluvil jsem s křesťany, těmi nedělními. Ptal jsem se: „Co znamená být chudý v duchu?“ Jeden člověk, Jimmy, řekl: „Chudí v duchu jsou ti, kteří nevědí nic o Bohu“. Ty jsi hned skočil do finanční nouze u 1Sam, a i o tom Tanach jistě mluví: O chudých, o lidech bez peněz. Co znamená být chudý v duchu? Je to totéž jako být chudý?
Řečtina zde má slovo ptochoi. Já teď budu to slovo hledat v Septuagintě Starého zákona. Proč? Protože mnozí badatelé říkají, že Septuaginta byla překládána mechanicky, téměř konkordantně. Máme tedy ekvivalenty, a já hledám hebrejský ekvivalent řeckého slova ptochos. Ve velkém řeckém slovníku Liddell-Scotta vidíme, že staří Řekové jako Timocles či Aristophanes používali toto slovo různě, ale nás zajímá, když toto slovo používá řecký Starý zákon, která hebrejská slova jím překládá.
Slovem ptochos se v Exodu 23,11 překládá slovo EVIJON, což znamená chudý člověk.
Hledám, která všechna hebrejská slova se tímto slovem překládají. Jednou je to TOV, což znamená „dobrý“, běžně ale jsou to slova EVIJON, což je chudý, nuzný člověk, 20krát DAL, chudý člověk. Potom 38krát ANI s AJIN, chudý, utiskovaný, a ROŠ s VAV, což je zchudlý, zbídačený.
Máme tu tedy tato různá hebrejská slova, čtyři slova, jimiž se to řecké slovo překládá. Touto metodou zjišťujeme, jaká hebrejština je za řečtinou. Tedy: finančně chudý, přesně jak jsi řekl. Pak je ale přidáno další slovo, chudý v duchu, že? Pak musím položit otázku, a předpokládejme, že Šem Tov je originálem z prvního století, ale že je to překlad, jak se domnívá většina badatelů: „Proč to Šem Tov nepřeložil nějak jako: ANI, DAL, ROŠ, EVIJON? Proč to přeložil jako ŠEFAL RUACH, ŠIFLEI RUACH? A co ŠIFLEI RUACH znamená? Tak tu máme dvě otázky: Co tím řečtina míní, když říká „chudý v duchu“, mohl by to být někdo nevzdělaný, jako myslel Jimmy? Nebo je možné, že to znamená něco jiného? Možná je ta odpověď v hebrejském Matoušovi Šem Tova, kde je ŠEFAL RUACH, a ta souvislost je zcela jiná. Co si o tom myslíš ty?
KJ: Jako chodíš ty ke křesťanům, já jsem šel k dalším Židům, kteří Bibli nějak rozumějí, a ptal se jich, co některé tyto výroky znamenají, aniž bych jim řekl, že jsou od Ješuy, k tomu se dostaneme později. Chtěl bych teď ale přinést výrok tvého bratrance, a rád bych, abys na něj reagoval. Řekni o něm něco.
NG: Když jsme s tímto začínali, kdosi řekl: „Když hledáte hebrejský kontext evangelií, měli byste se podívat na komentář rabi Soloveitchika“. Slyším to jméno a je mi jasné, že je to můj vzdálený bratranec z 19. století. Ukázalo se, že tomu tak je. Napsal první židovský komentář Nového zákona, který není útokem na Nový zákon, ale jeho skutečným komentářem, který se snaží porozumět tomu, co NZ říká. A není Židem obráceným na křesťanství, ale skutečným ultraortodoxním Židem 19. století. Teď byl přeložen do angličtiny.
KJ: Je to silné. On slovo AŠREI překládá „jak (budou) rádi“. „Jak budou rádi chudí v duchu, neboť jejich je království Boží“. Když říká „chudí v duchu“, na co se dívá? Vím, že jde o překlad do angličtiny, ale co myslíš, že měl na mysli, když napsal „chudí v duchu“?
NG: Za prvé, pokud vím, nebyl řeckým učencem. Z úvodu víme, že to četl z francouzského překladu NZ. Mám tady ale hebrejskou verzi jeho knihy. Je to neuvěřitelné. Požádal jsem někoho, aby zašel do Národní knihovny Israele a naskenoval ji pro mne. Jediný výtisk je v Paříži a v Jerusalémě je fotokopie. Z ní byl vytvořen mikrofilm a ten pro mne někdo naskenoval. Hledám teď Matouše 5,3.
Má tady AŠREI HAANAVIM KI HEIM JOŠU AREC, to je velice významné. Na této stránce jsou v hebrejštině dvě věci, hebrejský text a dole je komentář, kde říká: VAJEHI KIR OTO ET HAHAMONIM VAJAL EL HAHAR. Představuji si, že to přeložil z francouzštiny: „A stalo se, když viděl to množství, vystoupil na horu“, VAJEŠEV VAJIGŠU ELAV TALMIDAV, „posadil se a sestoupili k němu jeho učedníci“, VAJIFTACH ET PIV, „a otevřel svá ústa“, VAJELAMED OTAM, LEMOR, „a učil je, řka..“ AŠREI HAANJIM BERUACH, „Požehnaní, kteří jsou chudí v duchu“. To je velice doslovný překlad z nějakého jiného jazyka, protože kdyby to mělo být ve stylu hebrejštiny, řekl by: ANIJEI RUACH, KI LAHEM MALCHUT ŠAMAJIM, „neboť jejich je království nebeské“. To je jeho hebrejský text. Teď se podívejme na jeho komentář, protože tam možná vložil to „jak rádi“. Nebo to udělal překladatel, já nevím. Jak tedy postupoval překladatel této knihy, Bible, Talmud a Nový zákon? Na straně 98 je to anglicky: „Jak rádi (budou) chudí v duchu, neboť jejich je království nebeské“. Pokud vím, nikde v hebrejské verzi se toto nevyskytuje. V hebrejském textu má: AŠREI HAANJIM BERUACH, KI LAHEM MALCHUT ŠAMAJIM, „Šťastní ti chudí v duchu, neboť jejich je království nebeské“. Ale když přejdeme do anglického překladu, je zde: „Jak rádi (budou) chudí v duchu“. Tak mohu říci, že toto přeložil překladatel, který překládal jeho hebrejský text. Možná, že ve francouzské verzi je něco trochu jiného, a já francouzskou verzi nemám. Tak buďme opatrní.
KJ: To, co tvůj bratranec dělá, je velice silné. Když mluví o tom, co měl Ješua na mysli, jde ihned k něčemu, k čemu bys šel podle mne i ty. Mohu z toho přečíst jeden řádek? Píše: „Když Ješua řekl, ´jaká radost těch chudých v duchu´, myslel tím, že by měl být člověk nesmírně pokorný“. Když, Nehemio, slyšíš, ´chudý v duchu´, myslíš, že je to ve významu finančně, nebo ve významu pokory?
NG: Já nevím, je to tak, že zjišťuji, že čím víc to studuji, tím méně vím. Na začátku jsem si říkal: „OK, chudý v duchu, je to podobné slovu meek verši 5, nebo je to něco zcela jiného?“ Bral jsem to tak, že hebrejština má výraz ŠEFAL RUACH, „nízkého ducha“. Pokud chci vědět, co to znamená, alespoň v hebrejském Matoušovi, nelze předpokládat, že víme, co ŠEFAL RUACH je. Musíme se na to podívat do různých zdrojů a zjistit, co to znamená. Potřebujeme na to víc času, tak to musíme nechat do dílu Plus. Uvidíme, co to znamená v Tanachu, co v rabínské literatuře. To je důležité, protože hebrejštinou se v době Ješuy mluvilo a toto je idiom, ŠEFAL RUACH je řečnický obrat.
Dám příklad. V Číně jsem měl přítele, jehož snoubenka, která neuměla anglicky ani slovo, mu říkala: „Play, piano, cow“, „Hrát, piano, kráva“. A on: „Já nevím, co říkáš“. A o několik měsíců později, myslím, že poté, co se s ní oženil, zjistil, že je to čínský idiom, kterým se chce říci: „Marním čas hovorem s tebou. Je to jako hrát na piano krávě, která to neocení“. Tak i ŠEFAL RUACH, nízkého ducha, je hebrejský idiom, a pokud se nedostaneme k poznání, jak byl ve starých hebrejských pramenech používán, nikdy neporozumíme, co v historickém kontextu znamená.
Teď ještě něco z dílu PLUS. Mt 5,3 se stejně jako Mt 5,5 nevyskytuje ve všech dvaceti rukopisech hebrejského Matouše, které tuto pasáž obsahují, ale jen v sedmi z nich, to bylo probráno v předchozím dílu. Zde se tedy můžeme opírat jen o těch sedm rukopisů, které tento verš obsahují. Textová kritika poskytuje určité vodítko, ale názor, zda tento verš považovat za existující v původní hebrejské verzi textu či ne, si musí udělat každý sám. Předpokládejme teď, že Mt 5,3 v původním textu byl a chybou při opisování vypadl. Zcela jistě je v řecké verzi i ve verzi hebrejské, která je na řecké verzi založená nebo z ní přeložená. Od řecké verze se ale liší. Ať tak či onak, každopádně je požehnáním dozvědět se, jaký je v hebrejštině význam tohoto výrazu, který se podle řečtiny překládá „chudý duchem“.
AŠREI ŠIFLEI RUACH
Hebrejský Matouš Šem Tova nepoužil žádné ze slov, kterými by se řecké slovo ptochoi (s významem: ekonomicky chudý, neschopný platit dluhy či jiné finanční závazky) přeložilo do hebrejštiny; místo toho má ŠEFEL RUACH. Slovo ŠAFEL znamená „nízký, nízko“. V Israeli je nížina nazvaná ŠEFELA, znamená „nízká země“, rozkládá se mezi horkým hřebenem a přímořskou planinou, CHOFAJAM. V biblické hebrejštině je ŠAFEL protikladem ke slovu „vysoký“, tedy: „nízký“.
Výskyty:
Ž 138,6 – Jehovah vidí nízké
Is 57,15 – ..EŠCHON VEET DACHA VEŠAFAL RUACH LEHACHAJOT RUACH ŠEFALIM.. – ..přebývám s tím, kdo je zdrceného a nízkého ducha, k oživení ducha nízkých..
Is 2,9.11-12.17
Př 16,19 TOV ŠEFAL RUACH ET ANAVIM MECHALEK ŠALAL ET GEJIM – lépe být nízkého ducha s pokornými než dělit kořist s pyšnými
Př 29,23 GAAVAT ADAM TAŠFILENU UŠEFAL RUACH JITEMOK KAVOD – pýcha člověka poníží, ale člověk nízkého ducha získá čest (doslova: slávu)
Zde je pýcha opakem nízkého ducha, tedy velké pokory.
V rabínských písemnostech se ale mezi „pokorný“ a „nízkého ducha“ rozlišuje – není to zcela totéž. Jako příklad pokorného člověka se zde uvádí Mojžíš, jako příklad člověka „nízkého ducha“ Aron. Vzorem situace, kdy se „nízký duch“ projevuje, je, když někdo někoho proklíná, a proklínaný proklínajícímu naopak přeje: „ŠALOM“ (Kallah Rabbati 3,1)
Nízký duch Arona se odvozuje z Dt 32,5, kde se Aron snažil odročit svátek Jehovah na další den, aby lid uklidnil.
„Nízký duch“ se používal v souvislosti s prosazováním klidu a míru, třeba oproti prosazování vlastní pravdy (jako když se mužům říká, že buď mohou mít vždy pravdu nebo být šťastně ženatí). I když věříme, že máme pravdu, potřebujeme s ní k druhým přistupovat v nízkém duchu.
Ješua nás zaciluje na království nebes, jehož se můžeme účastnit už tady na zemi, nikoli na pozemská království, vlády, statky..
Jak rozumět království nebes? Jednak jako v Lk 17,20-21 – království Boží je v nás a kolem nás, tvoříme realitu tady na zemi, ve vztahu k ostatním lidem, abychom s nimi žili v klidu a míru. Máme-li neshody, tak se nehádáme, ale raději mlčíme. V Israeli jsou lidé schopni řvát si do tváře tak, že by se to v Americe řešilo střelbou. Když to ale skončí, je to za nimi a už se k tomu nikdo nevrací.
Jsi-li ale v nízkém duchu a někdo tě napadne, tak mu řekneš: „ŠALOM“. Když Ješuu bičovali, strpěl to a nic neřekl. To je příklad pokory v nízkém duchu.
Můžeme říkat pravdu v lásce, v postoji služebnosti, nikoli arogance.
