Začněme 11. veršem: AŠRECHEM KAAŠER JIRDEFU VIJGADFU ETCHEM, „štastní jste“, nebo „kéž jste požehnaní, když vás stíhají a napadají vás“, mohlo by se překládat i „pomlouvají“. VEJOMRU ALECHEM KOL RA BAADI VIJCHAZEVU, „a řeknou ´vy něco´“, a já řeknu za chvíli, co to ´něco´ je, „všechno zlé kvůli mně“ nebo „o mně, a lžou“.
Pojďme teď k tomu ´něco´. Podívejme se do Delitzsche. Delitzsch byl expertem v biblické hebrejštině. V 19. století přeložil z řečtiny do hebrejštiny Nový zákon ve stylu Starého zákona; záměrně vyhledával hebrejské ekvivalenty řeckých výrazů tak, aby odpovídaly stylu Tanachu. Jeho překlad je jedním z našich zdrojů.
Máme zde tedy Delitzschův překlad řecké předložky: ALECHEM, budou mluvit O VÁS falešně BAAVURI – kvůli mně. To je Mt 5,11. Podívejme se na řečtinu, kde se píše: „A oni budou promlouvat každé zlo PROTI vám“, KAT HYMON, což pochází z KATA, tedy PROTI.
Delitzsch tedy věrně překládá význam z řečtiny. Hebrejština Šem Tova je zásadně odlišná, i když ten rozdíl nelze poznat, když vám to přečtu. Hebrejský Matouš Šem Tova má ALECHEM a Delitzsch má podle řečtiny ALECHEM. Právě jsem totéž slovo řekl dvakrát.
Kdo ale nevidí do mého počítače, ten nemůže vědět, že zde jsou dvě písmena, která se vyslovovala zcela odlišně. Je zde písmeno alef a písmeno ajin. Většina současných Židů nerozlišuje výslovnost AJIN a ALEF, ale ve staré hebrejštině se AJIN vyslovovalo jinak než ALEF.
Traduje se příběh starý dva tisíce let, kdy komusi z města Bet Še´an nedovolili vést modlitby, protože vyslovoval AJIN jako ALEF a ALEF jako AJIN. Jinými slovy, již tehdy byli Židé, kteří vyslovovali AJIN stejně jako já, tedy stejně jako ALEF. Proto nemůžete slyšet rozdíl mezi ALECHEM a ALECHEM. Když ale vyslovujete AJIN, je to ALECHEM a AELECHEM. Pro člověka ze západu je těžké to vyslovit. Ale už před dvěma tisíci let byli Židé, kteří obě písmena vyslovovali stejně. Máme o tom zprávu i v evangeliích, kde řekli Petrovi: „Víme, že jsi byl s tím člověkem, protože jsi z Galileje; poznali jsme to z tvé řeči.“ Slyšeli, že vyslovoval hebrejštinu určitým způsobem.
Ve 12. kapitole Soudců je podobný rozdíl ve výslovnosti slova ŠIBOLET/SIBOLET. Tam ale nejde o hrdelní hlásky, zatímco ALEF hrdelní hláskou je, stejně jako HEY, CHET a AJIN. Lidé řeknou: „Ale ALEF nemá zvuk, je to jen samohláska“. To ale není pravda. ALEF je souhláska zvaná glottal stop (hlasivková stopka). Dejte si ruku na krk a řekněte U-O. To, co se přenáší z hrdla na ruku, to je glottal stop a to je ta souhláska tvořená písmenem ALEF. V období druhého chrámu žili v Galileji (Bet Še´an je v jižní Galileji) Židé, kteří zaměňovali všechny hrdelní hlásky, ALEF, HEY, CHET a AJIN, takže jim nebylo moc rozumět.
Teď zpátky k tomu, co zde máme hebrejském Matoušovi Šem Tova. Všech dvacet dochovaných manuskriptů, které tuto pasáž obsahují, píší ALECHEM – VÁM, na rozdíl od toho, co má řečtina a tedy i Delitzsch, což je AELECHEM s AJIN – PROTI VÁM, O VÁS. To je velice rozdílné. Nemluví lži (nelžou) O VÁS, ale lžou (mluví lži) VÁM.
O kom lžou? O Ješuovi. Lžou vám o Ješuovi.
Součástí pronásledování není jen to, že řeknou: „Musíte přinést oběť římskému císaři, popřete Ježíše“. Podle hebrejského Matouše Šem Tova je zde ještě další aspekt pronásledování, a to, že o Ješuovi lžou, když k vám mluví. Mluví o tom, co učil a co řekl, i když to neřekl, a to, co řekl, vám neřeknou.
Jestli toto není perla, pak nevím, co by jí mohlo být. A všech dvacet manuskriptů má totéž. ALECHEM s ALEF.
Mojí první myšlenkou bylo, že je to chyba písaře, a chtěl jsem ji zhowardovat (George Howard „překládal“ hebrejského Matouše dle Šem Tova do angličtiny často podle řečtiny, i když měl před očima hebrejský text, jemuž rozuměl – pozn. překl.)
Řekl jsem si: „Zřejmě myslí ALECHEM s AJIN, nemyslí ALECHEM s ALEF, protože – lžou VÁM o.. co to vůbec znamená?“ Ale je to tady skutečně tak napsané. Díval jsem se do všech 28 rukopisů, osm z nich tuto pasáž nemají, ale díval jsem se do všech, a těch dvacet má ALECHEM, nikoli AELECHEM. Stojí v nich: VÁM, nikoli O VÁS.
Neřekl bych, že by byl Howard nečestný. Prostě vzal řecké slovo KAT či KATA. A řekl si, že do překladu musí něco doplnit, protože mu jinak nedával smysl. Přeložil obsah své mysli. Řekl si: „Zřejmě myslí AJIN, nemyslí ALEF“. Tak to změnil, možná podvědomě, já nevím. Neřekl bych ale, že jednal nečestně. Udělal to nejlépe jak dokázal.
Filologie, což je studium starých textů používající lingvistiku, paleografii, historii a archeologii, to není přesná věda, děláte to nejlepší co dokážete. Když řeknu něco špatně, není to proto, že bych chtěl lidi podvádět, ale prostě ne vždy to vím správně. Když najdu chybu, snažím se ji opravit. Děláme to nejlepší co umíme. Howard udělal obrovskou práci vzhledem k tomu, co mohl ve své době udělat. Dnes to můžeme udělat lépe a v tom je ta krása.
Ale ta potřeba, ta naléhavost, které byl Howard tímto veršem vystaven, ta byla natolik přemáhající, že jsem si říkal: „Musím to přeložit ´LŽOU O VÁS´. Přece víme, že je to, co to znamená! Co by vůbec znamenalo VÁM? Co znamená VÁM? Jaké lži říkali lidé o Ješuovi lidem, kteří v Ješuu věří? Nikoli těm, kteří nevěří, ale těm stíhaným následovníkům Ješuy?
Jsou myslím dva způsoby, jak tento verš Matouše podle Šem Tova uchopit. Ten první je, že lidé, kteří Ježíši nevěří, o něm budou věřícím lhát, aby zničili jejich víru. To je první možnost.
Druhou možností je, že lidé prohlašující, že věří v Ježíše, budou lhát druhým lidem, kteří mu věří, protože se jim nelíbí, co říkají ti, kteří mu věří. Nelíbí se jim, co skutečně řekl, proto o tom, co doopravdy řekl, lžou. To je velice závažné.
Podívejme se do Isaiahu 66,5. O těchto slovech přemýšlím, když slyším mluvit Ješuu o pronásledování ´kvůli mně´:
„Slyšte slovo Jehovah, vy, kteří se třesete před jeho slovem. Tvůj vlastní lid, který tě nenávidí..“ to nejsou cizinci. Tvůj vlastní lid, který tě nenávidí, a odmítá tě pro mé jméno, řekl: ´Kéž je Jehovah oslaven, abychom viděli tvou radost.´“
To je studium sarkasmu, že? V Israeli je skupina věrných skutečnému Bohu bez jakéhokoli modlářství a lidmi vytvořených takanot a pravidel a regulí. Prostě chtějí následovat to, co Bůh v Tóře přikázal, a ten lid, jejich vlastní lid, který je nenávidí a odmítá je, jim říká: „Pro mé jméno, kéž je Jehovah oslaven, abychom mohli vidět vaši radost“. Posmívají se jim, ale „jsou to oni, kdo budou uvedeni v hanbu“.
A tím přecházíme k verši 12, kde Ješua říká: „Radujte se a buďte šťastní“.
