Jedna hezká slovní hříčka je v Janovi 1,10. Zde hebrejský text sefardského Jana i řecký text opakuje jedno slovo třikrát. Přesto se hebrejská verze od té řecké liší – obsahuje slovní hříčku, kterou řečtina postrádá.
V hebrejské verzi je třikrát použito slovo OLAM. V Tanachu se toto slovo vyskytuje především ve významu „věčnost“ nebo „trvale existující“, ale v hebrejštině 1. století může také znamenat „svět“.
Řecká verze v tomto verši překládá slovo OLAM ve všech výskytech slovem KOSMOS, tedy „vesmír“ nebo „svět“, ale nikdy ho nepřekládá slovem „věčnost, věčný“: Byl ve světě (KOSMOS), a svět (KOSMOS) jím byl učiněn, a(le) svět (KOSMOS) ho ne(po)znal. (Překlad z Textus receptus)
V hebrejštině je však posun významu mezi prvním použitím slova OLAM a jeho druhým a třetím výskytem: On je věčný (OLAM), a svět (OLAM) jím byl učiněn, ale svět (OLAM) ho nepoznává. (Překlad z rukopisu Vat. Ebr. 100)
Hebrejská verze neříká, že Syn „byl v OLAM“, ale že „je OLAM“. Je jasné, že Ješua není „svět“, ale že je „věčný“. Je zde velký významový rozdíl v různém použití slova OLAM. V hebrejské verzi Jana 1,10 je slovo OLAM v prvním výskytu ve významu „věčný“, ve druhém výskytu by mohlo mít význam buď „svět“ nebo „věčnost“, nebo obojí (Ješua mohl stvořit jak svět, tak i věčnost), a ve třetím výskytu má význam „svět“. Jde o zvláštní slovní hříčku v hebrejštině, kdy se při opakování určitých slov posouvá jejich význam.
Tato slovní hříčka je však v řecké verzi ztracená, protože řečtina má jiné slovo pro „svět“ a jiné slovo pro „věčnost“. Aby řecký editor či překladatel vnesl do textu smysl, přidal předložku v/ve do výrazu „On je svět“, protože neznal plný význam slova OLAM. Avšak poté, co byla do řeckého překladu vložena předložka „v/ve“, nebylo už možné dobrat se zpětným překladem do hebrejštiny původní slovní hříčky. Je to silný doklad o tom, že tato hebrejská verze Janova evangelia je autentická a odvozená od původní hebrejské verze.
Zdroj: https://www.hebrewgospels.com/john
