Slovní hříčky se nacházejí též v hebrejské sefardské knize Zjevení, a i tady ukazují na hebrejský původ tohoto textu. V kapitole 3 čteme:
7 ... Toto praví ten ... který má klíč Davidův; který otevírá, a nikdo nedokáže zavřít, a který zavírá, a nikdo nedokáže otevřít: 8 Znám tvé skutky. Hleď, dal jsem před tebe otevřené dveře, a nikdo je nedokáže zavřít. (Přeloženo z Ms. Oo.1.16)
V té slovní hříčce figurují slova „klíč“, „otevírá“, „otevřít“ a „otevřené dveře“. V každém jazyku mezi těmito slovy existuje logické spojení či souvislost, ale v hebrejštině mají všechna tato slova i stejný kořen: PATACH
- Kořen: PATACH
- Klíč: HAMAFTEACH
- Ten, který otevírá: HAPOTEACH
- Otevřít: LIFTOACH
- Otevřený: PATUACH
- Dveře: PETACH
Písmeno P (pet) se vyslovuje jako F (fet), pokud nenese přízvuk.
Ten vnitřní rým tvořený výše uvedenými slovy nenajdeme ani v řecké, ani aramejské či v latinské verzi knihy Zjevení (která se mimochodem v hebrejském sefardském textu nazývá SOD, „tajemství“ či „důvěrné sdělení“).
Tato slovní hříčka tedy jasně ukazuje, že Ješua mluvil hebrejsky, protože ji nelze najít v žádném jiném jazyku. Většina zpětných překladů z řečtiny, aramejštiny či latiny do hebrejštiny navíc nepřekládá „dveře“ slovem PETACH, ale ŠA´AR nebo DELET, takže pokud je nějaký rým zrekonstruován, není jeho součástí slovo „dveře“, ale jen slova „otevřít“ a „klíč“.
Protože tedy tato slovní hříčka neexistuje ani v řecké, ani v aramejské či latinské jazykové verzi knihy Zjevení, nezbývá než přijmout závěr, že tato kniha byla původně napsána v hebrejštině, nikoli v řečtině, aramejštině či latině.
Kdybychom se chtěli o tuto slovní hříčku pokusit v češtině, dobrali bychom se asi takovéhoto výsledku:
7 ... Toto praví ten ... který má otvírák Davidův; který otevírá, a nikdo nedokáže zavřít, a který zavírá, a nikdo nedokáže otevřít: 8 Znám tvé skutky. Hleď, dal jsem před tebe otevřený otvor, a nikdo ho nedokáže zavřít.
Zdroj: https://www.hebrewgospels.com/revelation
