České děti vědí, co je herbář, neboť učitelé stále žáky úkolují, aby nějaký vytvořili. Jak se o tom můžeme přesvědčit? Na našem internetu se vyskytují nabídky vylisovaných rostlin pro herbář do školy, které lze koupit, pokud si na svůj domácí úkol děti vzpomněly na poslední chvíli. Zdá se ale, že školní herbáře se nepožadují ve školách po celém světě. Co k takové domněnce vede? Obrazy rostlin na Turínském plátně (dále jen Plátno) jsou totiž podobné „obrazům“, které na savých papírech zanechávají rostliny lisované pro herbáře, avšak mnozí z těch, kteří Plátno studují, si tyto obrazy nedokáží spojit s obrazy z papírů, ve kterých se suší rostliny do herbářů.
Badatelé zabývající se Turínským plátnem se v přístupu k obrazům rostlin na Plátně dělí do dvou názorově protichůdných táborů. Pozorovatelé z jednoho tábora tyto obrazy nevidí, lidé z druhého tábora je vidí. Jedni říkají o těch druhých, že „vidí to, co tam není a co vidět chtějí“ a mají pro to i odborné slovo: pareidolia. Ti druzí ale trvají na tom, že tyto obrazy skutečně existují, a přiřazují k nim konkrétní druhy rostlin.
Zde se můžete dozvědět o dvou (až sedmi, podle toho, jak se to počítá) dalších význačných předmětech, jejichž obrazy byly na Plátně rozlišeny. V tomto článku se budeme zabývat jen rostlinami, které na Plátně zanechaly svůj obraz. Dole pak máte možnost se podívat, zda uvidíte obraz jedné květiny z Plátna, a pokud ano, tipnout si také květinu, kterou byste považovali za jeho „modelku“.
Někteří badatelé, kteří studovali Plátno i jeho fotografie, si všimli obrazů či otisků spousty drobných květin kolem hlavy muže, který na Plátně zanechal obraz nejen hlavy, ale i celé přední a také zadní strany svého těla. Nebyli zřejmě těmi prvními, soudě podle byzantských mincí, které naznačují přítomnost květů kolem Ježíšovy hlavy v dobách, kdy bylo Plátno v dosahu jejich tvůrců.
Whangerovi ve své knize o objevech na Turínském plátně píší, že je na obrazy rostlin upozornil v roce 1983 O. Scheuermann, který k zobrazování rostlin používal koronární výboje. Whangerovi pak toto téma rozpracovali pomocí překrývání obrazů, polarizovaného světla a Flory Palestiny (Zohary a Feinbrun-Dothan).
Protože kopie fotografií Plátna byly zpravidla v oblastech mimo obraz těla „vyčištěné“ od detailů, které by rozptylovaly pozornost diváka, nechali si Whangerovi zhotovit velkoplošné kopie z původních Enrieho fotografií z roku 1931 a svou pozornost zaměřili hlavně na mimotělní oblasti. Z toho, co dosud považovali za šmouhy, začaly náhle vystupovat obrazy rostlin: nejen květů různé velikosti, ale i poupat, stonků, listů i plodů. Předpokládali, že jejich obrazy vznikly v důsledku elektronového koronárního výboje. Zkoušeli i ve spolupráci se Scheuermannem, jak se takto vzniklé obrazy květin mění vlivem vadnutí. To jim při určování rostlin pomáhalo.
Identifikované obrazy rostlin na Plátně přiřadili 28 rostlinným druhům; rozlišili 23 kvetoucích bylinných druhů, tři keříky a dva trnité druhy. Dvacet jich dodnes roste v Jeruzalémě a ostatní v jeho okolí, včetně Judské pouště a Mrtvého moře, ale i ty se dostávají na jeruzalémská tržiště v čerstvém stavu. Druhy nejrůznějších stanovišť včetně pouštních a slanomilných druhů se mohly dostat do Jeruzaléma s poutníky, kteří přišli do chrámu na velikonoční svátky pesach. Všechny kvetoucí druhy, jejichž obrazy byly na Plátně rozlišeny, kvetou v březnu a v dubnu, tedy v roční době, kdy došlo k ukřižování. Whangerovi nalezli přinejmenším sedm malých svazečků květin. Rostlinným druhem, jehož obraz byl na Plátně nalezen a jehož pyl byl na Plátně ověřen, je cist krétský, Cistus creticus. Whanglerovi však na Plátně nenašli všechny druhy, jejichž pyl na něm uváděl palynolog Max Frei (více zde).
Cist krétský, Cistus creticus. Esculapio, CC-BY-SA-3.0
V roce 1995 přizvali Whangerovi ke spolupráci význačného izraelského botanika Avinoama Danina, profesora Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který potvrdil většinu (22 z 28) jimi určených druhů a sám objevil několik dalších. Byly to všechno rostliny, které důvěrně znal z okolí Jeruzaléma. Některé rostliny jako Zygophyllum dumosum s malým areálem a nejsevernějším výskytem poblíž Jeruzaléma v Izraeli mají hodnotu geografických indikátorů. Obraz tohoto druhu se zimním listem a zbytkem stonku z předchozího roku napovídá, že byl utržen na jaře.
Zygophyllum dumosum, K.Ziarnek, CC-BY-SA-4.0
Při studiu UV fotografií od Vernona Millera dospěl prof. Danin k jednoznačnému závěru, že obrazy na Plátně skutečně existují. Pravá strana obličeje a čelo jsou dle jeho určení orámovány závojem malých květů, botanicky správně květenstvími, jež považoval buď za heřmánek Matricaria recutita nebo za některý druh z podobného rodu Anthemis (rmen), například A. bornmuelleri, který též roste v Izraeli; těch květenství napočítal přes tři sta.
Jeden z druhů rmenu, Anthemis arvensis. P.Eccles, CC-BY-SA-2.0
Prof. Danin však podle obrazů na plátně rozlišil i ostnité rostliny, které mohly tvořit součást trnité koruny: Gundelia tournefortii, Rhamnus lycioides a Ziziphus spina-christi. Z dalších rostlin pak červeně kvetoucí sasanku Anemone coronaria, zlateň věncovou Chrysanthemum coronarium, hlaváč Lomelosia (Scabiosa) prolifera, kaparu egyptskou Capparis aegyptiaca či z mrkvovitých druh Ridolfia segetum. Detekoval také veliké množství, asi 2600 malých kuliček, jež považoval za plody některého z druhů pistácií, buď Pistacia atlantica nebo P. palaestina. koště z květů čiroku, Sorghum vulgare a jeden prut s viditelným kolínkem pocházející z trsti rákosovité, Arundo donax.
Anemona coronaria. K. Ziarnek, CC-BY-SA-4.0.jpg
Obrazy rostlin jsou stejně jako obraz těla muže tvořeny zahnědnutím povrchových vláken lnu, jako kdyby dané místo bylo nepatrně připálené. Při postupném hnědnutí podkladu tak obrazy časem ztrácejí na kontrastu a předpokládá se, že v době svého vzniku byly kontrastnější a tedy i viditelnější než dnes. Ke značnému zatmavení plátna došlo zřejmě i vlivem požáru v Chambéry v roce 1532.
Květiny na Plátně byly zachyceny na řadě výtvarných děl malovaných dle obrazu na Plátně od třetího do desátého století. Ty mají zvláště s podobiznou na Plátně celou řadu shodných znaků, a i když jsou například na ikonách květiny stylizovány, jsou umístěny na stejných místech jako na Plátně. Jedna z nejranějších Kristových podobizen ze třetího století i další ze čtvrtého století nalezená v římských katakombách je, podobně jako na Plátně, zdobena květinami umístěnými kolem hlavy, v oblasti svatozáře. Také ve svatozáři ikony Pantokrata z kláštera sv. Kateřiny z roku 550 n.l. je mnoho desítek obrazů květin v pozicích odpovídajících umístění květin na Plátně. Maličké květiny jsou přesně umístěné dokonce i na zlaté minci Justiniána II. zvané solidus z let 692-695 a na zlatých mincích Konstantina VII. vydané roku 945 poté, co bylo Plátno s velkou slávou přeneseno do Konstantinopole.
Kristus Pantokrator, ikona z kláštera sv. Kateřiny na Sinaji. M.Bakni, CC-BY-SA-PD-old
Obrazy květin na Plátně vyvolávají mezi odborníky kontroverzi, protože není známo, že by se při židovských pohřbech v prvním století n.l. květiny používaly. I když některé rostliny mohly být přidány do balzamovací směsi k oddálení rozkladu těla, potlačení zápachu a jako antiseptické prostředky, Ježíšovo tělo bylo zřejmě květinami bohatě ozdobeno, což nebývalo při pohřbech jeho soukmenovců zvykem. Někteří se to pokoušejí vysvětlit nutností pohřbít s tělem i květiny potřísněné „krví života“, když lidé tyto rostliny nakladli pod kříž, kde je pokapala krev, více zde.
Je ale tak hříšná myšlenka, že lidé zasypali svého milovaného učitele, zaopatřovatele, uzdravovatele a zachránce prostě z lásky, kterou mu opětovali, tedy z téhož důvodu, jaký vedl Marii k tomu, aby mu pár dní před ukřižováním vylila na hlavu velice drahý nardový olej?
Tady se můžete podívat, jestli obraz vlevo rozlišíte jako květ, a pokud ano, jestli by jeho původcem mohl být některý z květů vpravo od něj:
Zdroje:
- Danin A. 2010. Botany of the Shroud. She story of floral images on the Shroud of Turin. Danin Publishing, Jerusalem, 105 stran. ISBN 978-965-91520-0-1
- Radkovský F. 2018. Turínské plátno jako multidisciplinární problém. Dotyky nebe a země. 7 událostí a předmětů v dějinách křesťanství, které zvou k zamyšlení. Str. 8-33. https://www.milujte.se/view.php?cisloclanku=2018110004
- Whanger M., Whanger A. 1998. The Shroud of Turin. An adventure of discovery. Providence House Publishers. ISBN: 1-57736-079-6
